Bez daně? Zdravotní a volnočasové benefity po 1. 1. 2025
Zdravotní a nefinanční volnočasové benefity až do částky 46.557,- Kč, resp. 23.278,- Kč nyní nepodléhají na straně zaměstnance dani z příjmů. Za jakých podmínek lze tyto benefity využít se dočtete v tomto článku.
Od 1. 1. 2025 došlo v České republice ke změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se týkají zejména nastavení daňových limitů pro zdravotní a volnočasové nepeněžní benefity. Cílem těchto úprav je podpora zdraví zaměstnanců a modernizace systému zaměstnaneckých výhod.
Nově byl zaveden samostatný roční limit pro zdravotní benefity, který odpovídá výši průměrné mzdy, tedy 46.557,- Kč pro rok 2025. Do této kategorie spadají například úhrady za zdravotnické služby, léčebné procedury, hygienické pomůcky či zdravotnické prostředky předepsané lékařem.
Benefity mohou být využity například následovně: Zaměstnanec využije benefit k úhradě ročního předplatného u soukromé kliniky, kam pravidelně dochází na preventivní zdravotní prohlídky a fyzioterapii, kde roční balíček prémiové zdravotní péče stojí 20.000,- Kč. Zaměstnavatel mu tuto částku pokryje v rámci daňově uznatelného benefitu. Nadto využije zaměstnanec dalších 10.000,- Kč na pravidelné psychologické konzultace a zbytek limitu na očkování proti chřipce a vitamínové doplňky. Celkově tedy za rok využije celý přidělený rozpočet ve výši 46.557,- Kč na zdravotní benefity bez jakéhokoliv daňového zatížení.
Zdravotní benefit je možné využít také na nákup léků na předpis nebo dioptrických pomůcek. Platba může probíhat benefitní kartou u smluvních partnerů, například v lékárnách či optikách, případně je možné využít refundaci – zaměstnanec si léky nebo brýle zakoupí a následně předloží účtenku zaměstnavateli, který mu náklady proplatí. Další možností je spolupráce zaměstnavatele s konkrétními poskytovateli, kteří umožní přímé čerpání benefitu bez nutnosti platby předem.
Pro ostatní volnočasové benefity, jako jsou příspěvky na sportovní nebo kulturní aktivity, rekreační pobyty či vzdělávací kurzy, byl stanoven roční limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 23.278,- Kč. Zaměstnavatelé tak mohou nadále poskytovat tyto benefity bez daňových povinností na straně zaměstnance.
Samostatný limit pro zdravotní benefity byl zaveden s cílem usnadnit přístup zaměstnanců k potřebné zdravotní péči a prevenci, což reaguje na rostoucí důraz na fyzické i duševní zdraví. Zvýšení limitu pro volnočasové benefity pak podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a motivuje zaměstnance k aktivnímu trávení volného času.
Z hlediska daňového režimu se na straně zaměstnavatele jedná o nedaňový náklad, což znamená, že tyto výdaje nelze uplatnit k daňovému snížení základu daně. U zaměstnanců pak tyto benefity do limitu průměrné mzdy nepodléhají dani z příjmů ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
