Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Rizika narůstají s tím, jak se raketovým tempem rozšiřuje dostupnost veřejných, zpravidla bezplatných AI systémů, jak se generativní AI zdokonaluje a jak naopak řada firem zaostává – často z finančních důvodů – v zavádění vlastních a bezpečných verzí AI nástrojů nebo v nastavování interních pravidel a opatření. Mezi nejzávažnější hrozby patří nejen bezpečnostní rizika při stahování neprověřených AI funkcí, ale především rizika související s únikem citlivých dat, obchodního tajemství a porušováním nařízení jako je GDPR.
Zaměstnanci totiž často vkládají důvěrné informace nebo osobní údaje zaměstnanců a klientů do veřejných AI nástrojů a není tak vyloučeno, že k nim má přístup poskytovatel těchto nástrojů nebo že jsou používána pro jejich vylepšování.
Podle Jany Vorlíček Soukupové z advokátní kanceláře Dentons, hrozí firmám v takovém případě nejen únik obchodního tajemství a důvěrných informací, ale rovněž reputační riziko, pokud by společnost klientům poskytovala nikým neověřené AI výstupy. Navíc hrozí regulatorní nebo smluvní sankce. Pokud firma nenastaví vhodná technická a organizační opatření, aby k úniku dat nedocházelo, může být postihována podle GDPR. Pokud firma nemá používání AI pod kontrolou, nemá ani možnost posoudit, zda je její používání v souladu s právními předpisy.
Již v současné době se na práci s nástroji umělé inteligence vztahují také povinnosti vyplývající z AI Actu, mezi něž patří povinnost firem zajistit AI gramotnost zaměstnanců a osob, které tyto technologie používají. Další povinnosti přibudou, až vstoupí v účinnost pravidla AI Actu pro vysoce rizikové systémy, což pravděpodobně nastane v prosinci 2027.
„Obzvlášť rizikovými obory jsou v tomto směru třeba bankovnictví, advokacie, justice nebo zdravotnictví, kde klienti oprávněně počítají s plnou ochranou jejich osobních údajů,“ uvádí Jana Vorlíček Soukupová. „Riziko představuje Shadow AI i pro firmy, které se snaží chránit vlastní know-how, obchodní tajemství nebo databáze klientů.“
Firmy si rizika spojená se Shadow AI stále častěji uvědomují a stanovují interní pravidla, jak jim čelit. Podle Jany Vorlíček Soukupové je dobré začít interním auditem, který prověří, jaké AI nástroje jsou zaměstnanci používány a pro jaké účely. Současně je třeba stanovit interní postup pro schvalování nových AI nástrojů, které by zaměstnanci mohli chtít používat.
Pravidla by se měla vztahovat zejména na firemní počítače a mobilní telefony. Firmy by si ovšem měly pohlídat také to, aby zaměstnanci nastavená pravidla neobcházeli na soukromých zařízeních. Na druhé straně je třeba ošetřit, aby pravidla a kontrola jejich dodržování nenarušovala soukromí zaměstnanců.
Firmy často využívají buď vlastní, zabezpečené interní chaty a nástroje AI, které únikům zamezují nebo spoléhají na enterprise licence nástrojů jako Copilot, Gemini nebo ChatGPT, v jejichž smlouvách je často garantováno, že firemní data nebudou použita k tréninku veřejných modelů a zůstanou izolována. Klíčovou otázkou je kybernetická bezpečnost a odpovědnost za případný únik informací.
„V případě úniku dat by soud řešil, komu je přičitatelný,“ vysvětluje Jana Vorlíček Soukupová. „Přihlížel by k tomu, zda má firma pro práci s daty a AI nástroji jasná interní pravidla, zda pravidelně proškoluje zaměstnance a v případě, že k pochybení zaměstnance přesto došlo, rovněž k tomu, zda se tak stalo úmyslně či nedbalostně.“
Jak uvádí Jana Vorlíček Soukupová, z právního pohledu uplatňují firmy vůči využívání AI trojí přístup. Firem, které přistupovaly k AI restriktivně a její používání zcela zakazovaly, stejně jako těch, které ho neřešily vůbec, významně ubývá. Naopak, roste počet firem, které využívání AI podporují a upravují ho interními pravidly. Největší riziko představuje AI pro firmy, které se soustředí pouze na inovaci a „AI first“ přístup, ale zapomínají přitom na ochranu dat.
„Nejvíce přibývá firem, které si uvědomují, že pokud by používání AI neřešily a neupravily ho vlastními pravidly, dříve či později z toho mohou mít závažný problém,“ uzavírá Jana Vorlíček Soukupová z advokátní kanceláře Dentons.
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.




