Jména, diagnózy, výsledky vyšetření i poznámky z rozhovoru s pacientem. To všechno jsou citlivé údaje, se kterými musí zdravotnická zařízení zacházet obzvlášť opatrně. Na co si dát pozor, aby zpracování takových údajů probíhalo správně a v souladu se zákonem?
Evropské penze čelí demografickému tlaku a prohlubujícímu se „pension gap“. PEPP zatím selhává, ČR sází spíše na DIP.
Školy často chybují při zpracování osobních údajů dětí. Článek přehledně popisuje nejčastější pochybení v přijímacím řízení i běžné praxi.
Pověřenec pro ochranu osobních údajů je ve smyslu GDPR nezávislý odborník, který dohlíží na dodržování pravidel ochrany osobních údajů v dané organizaci. Ochrana osobních údajů je přitom nedílnou součástí širší regulace digitálního prostředí, která v posledních letech zaznamenává výrazný legislativní rozvoj na úrovni Evropské unie. Tento článek se tak zaměřuje na to, jak nová evropská legislativa z oblasti digital/compliance ovlivňuje roli pověřence pro ochranu osobních údajů v současném právním kontextu a zda má tato legislativa potenciál rozšířit či upravit povinnosti osob vykonávajících roli pověřence pro ochranu osobních údajů dle GDPR.
Brno 8. ledna (ČTK) - Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie, potvrdil Nejvyšší soud (NS).
AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.
Při výběru nového zaměstnance se neobejdete bez osobních údajů uchazečů. Jaké údaje můžete od uchazečů požadovat a jak splnit všechny právní povinnosti? Přečtěte si o klíčových pravidlech, která vám pomohou postupovat v souladu s právními předpisy.
Povinnost oznamovat incidenty různým dozorovým úřadům vyplývá z řady regulací - GDPR, DORA, směrnice NIS2, směrnice CER... Připravujete se na reporting incidentů spojených s využitím AI?
Školy mají povinnost sdílet osobní údaje dětí s OSPOD. Jaké údaje předávají, kdy je to nutné a proč není vyžadován souhlas rodičů?
Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.