Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace

Kvalifikační dohoda, jak již vyplývá z jejího názvu, je dvoustranným právním jednáním a je tedy na svobodné vůli smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavateli), zda budou souhlasit s jejím uzavřením. Kvalifikační dohodu lze uzavřít jak v případě zvyšování kvalifikace, tak i v některých případech prohlubování kvalifikace.

Prohloubení kvalifikace

Mezi prohlubování kvalifikace patří její průběžné doplňování, udržování, obnovování. Znakem prohlubování kvalifikace je to, že její podstata se nemění a zůstává kvalitativně stejná.

Zákoník práce stanoví obecnou povinnost zaměstnanců prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavateli pak výslovně dává oprávnění uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, a to dokonce i mimo zaměstnavatel (u externí osoby). Zaměstnanec tak nemá možnost účast na prohlubování kvalifikace odmítnout.

Účast na prohlubování kvalifikace se ze zákona považuje za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Z toho vyplývá, že doba strávená prohlubováním kvalifikace v rámci rozvržené směny se vykazuje stejně jako výkon práce. Pokud je ale účast na prohlubování organizovaná mimo rozvrh pracovní doby daného zaměstnance, jde o práci přesčas se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Protože prohlubování kvalifikace je povinností zaměstnance a jde o výkon práce, platí, že náklady na prohlubování kvalifikace má nést primárně zaměstnavatel. V případě, že jde o finančně náročné prohloubení kvalifikace s předpokládanými náklady alespoň 75 tis. Kč, umožňuje zákoník práce uzavřít kvalifikační dohodu. V takovém případě je však účast na prohloubení dobrovolná, účast na něm nelze nařídit (resp. účast a současné uzavření kvalifikační dohody).

Zvýšení kvalifikace

Za zvýšení kvalifikace se považuje odborný rozvoj, kterým se změní hodnota kvalifikace. Jde o získání nebo rozšíření kvalifikace, který nemusí vždy spočívat jen ve vyšším stupni vzdělání (maturitní, bakalářské, magisterské atd.), ale může jít o získání určitého oprávnění k odborné činnosti (např. u svářečů apod.). Výsledkem by mělo být, že zaměstnanec může vykonávat práci vyšší hodnoty (často jiný druh práce).

Účast na zvyšování kvalifikace, která zasahuje do pracovní doby, je překážkou v práci, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud se zaměstnanec účastní zvyšování mimo rozvrh směn, pak se tato účast do evidence pracovní doby nepromítne.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku minimálně v tomto rozsahu:

• v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
• 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
• 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
• 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

Je důležité zdůraznit, že se zaměstnanec nemůže sám rozhodnout, že si bude zvyšovat kvalifikaci a budou mu tak příslušet výše uvedená (placená) pracovní volna. Jde o rozhodnutí zaměstnavatele, jestli daný odborný rozvoj, který by mohl spadnout do zvýšení kvalifikace, je v zájmu zaměstnavatele nebo nikoli, a tedy zda bude ono „vzdělávání“ za zvýšení kvalifikace podle zákoníku práce považovat.

Kvalifikační dohoda

Jak je uvedeno výše, kvalifikační dohodu lze uzavřít jako v případě prohlubování, tak zvyšování kvalifikace.

Jejím předmětem je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení (nebo prohloubení) kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu 5 let od zvýšení (nebo prohloubení) kvalifikace nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením (nebo prohloubením) kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení (nebo prohloubení) vynaložil.

Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně a jejími nezbytnými náležitostmi jsou

• druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení (prohloubení),
• doba povinného setrvání u zaměstnavatele,
• druhy nákladů a celková částka kterou bude muset zaměstnavatel uhradit v případě porušení závazku setrvat u zaměstnavatele.

Druhy nákladů

Pokud jde o druhy nákladů, které může zaměstnavatel zahrnout do celkové výše, pak je nutné rozlišit kvalifikační dohodu u zvýšení nebo prohloubení kvalifikace.

Do nákladů na zvýšení kvalifikace lze zahrnout i náhradu mzdy, kterou bude zaměstnavatel poskytovat k účasti na zvyšování (včetně zkoušek).

Pokud jde o mzdu poskytovanou za dobu účasti na prohlubování kvalifikace (účast na prohlubování se považuje za výkon práce a za tuto dobu tedy přísluší mzda), je otázka komplikovanější. Dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu výslovně mzdu jako náklad uváděli. Pozdější rozhodnutí (např. 21 Cdo 1912/2014) již mzdu jako náklad neuvádějí (na druhou stranu ji ale výslovně ani nevylučují). Dle názoru autorky by mzda (mzdové náklady) do těchto nákladů být zahrnuta mohla, neboť ve skutečnosti je to opravdu náklad spojený s prohloubením kvalifikace, který zaměstnavatel vynaložil, aniž by za tuto dobu obdržel protihodnotu (výsledky práce) od zaměstnance. Jde navíc často o větší část nákladů, které zaměstnavatel v souvislosti s prohloubením kvalifikace vynaloží a bez možnosti zahrnout je do kvalifikační dohody by často ztratil zájem na takové formě prohlubování, která je většinou v zájmu zaměstnance. Smluvní strany by tak měly mít možnost dopředu zvážit, co vše do nákladů zahrnou a jestli tedy zaměstnavatel nebo naopak zaměstnanec budou mít o takové prohloubení kvalifikace a uzavření kvalifikační dohody zájem.

Ve zbytku jde o obdobné náklady, které zaměstnavatel hradí, zejména jde o školné a cestovní náhrady.

V případě zvyšování kvalifikace je pak na zaměstnavateli, zda bude tyto náklady hradit (a následně je zahrne do kvalifikační dohody) nebo bude poskytovat pouze výše uvedené (placené) pracovní volno a do kvalifikační dohody zahrne pouze náhradu mzdy za ně.

Výše nákladů je pak důležitá jako podmínka pro uzavření kvalifikační dohody u prohlubování kvalifikace, kdy předpokládaná výše musí dosáhnout alespoň 75 tis. Kč. Pokud tuto částku nedosáhne, není možné kvalifikační dohodu uzavřít.

V případě kvalifikační dohody u zvýšení kvalifikace není předpokládaná výše nákladů rozhodná a dohodu lze uzavřít vždy.

Zaměstnavatelé by měli specifikaci nákladů věnovat dostatečnou pozornost z pohledu určitosti a srozumitelnosti, aby je mohli následně v případě porušení závazku zaměstnance setrvat po zaměstnanci požadovat.

Závazek setrvat v zaměstnání

Maximální délka závazku setrvat v zaměstnání je 5 let od zvýšení / prohloubení kvalifikace. Délka by měla být přiměř

Zákoník práce výslovně vypočítává doby, které se do doby setrvání u zaměstnavatele nezapočítávají (doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené matky dítěte, a nepřítomnost zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení).

Zároveň pak vypočítává případy, kdy zaměstnanec není povinen k úhradě nákladů, přestože závazek setrvat u zaměstnavatele nesplnil. Jde o případy, které nejsou „zaviněny“ zaměstnancem. Konkrétně:

• zaměstnavatel v průběhu zvyšování zastavil poskytování plnění, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
• pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem (s výjimkou výpovědi z důvodu porušení povinnosti zaměstnance) nebo dohodou z organizačních nebo zdravotních důvodů [§52 písm. a) až e) zákoníku práce],
• zaměstnanec nemá zdravotní způsobilost pro práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
• zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.

V případě, že zaměstnanec nedodrží závazek setrvat u zaměstnavatele po dohodnutou dobu, je povinen zaměstnavateli nahradit náklady na zvýšení či prohloubení kvalifikace, a to s ohledem na rozsah tohoto porušení. V případě že poruší závazek setrvat zcela (například ihned po prohloubení či zvýšení kvalifikace pracovněprávní vztah u zaměstnavatele ukončí), je povinen je nahradit v plné výši. Pokud svůj závazek poruší pouze z části, je povinen uhradit pouze poměrnou část těchto nákladů (např. v případě setrvání 1 roku namísto 5 let, bude povinen uhradit 80% nákladů).

Povinnost nahradit náklady pak vzniká i v případě, že pracovní poměr skončí před zvýšením (a tedy i prohloubením kvalifikace).