Podání přiznání k dani z příjmů právnických osob se blíží

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob jsou povinni svému správci daně podat všichni poplatníci daně, a to v následujících lhůtách:

• Pokud se poplatník rozhodne v souvislosti s přípravou daňového přiznání využít služeb daňového poradce, musí daňové přiznání za rok 2024 podat nejpozději do 1. července 2025. Stejná lhůta platí i pro poplatníky, jejichž účetní závěrka podléhá zákonné povinnosti ověření auditorem.
• Pokud poplatník bude podávat daňové přiznání elektronicky (tj. například za pomoci datové schránky či daňové informační schránky), pak musí daňové přiznání za rok 2024 podat nejpozději do 02. května 2025.
• Ve všech ostatních případech musí poplatník podat daňové přiznání za rok 2024 nejpozději do 01. dubna 2025.

V tomto ohledu je nutné zmínit, že pokud má poplatník daně z příjmů právnických osob datovou schránku zřízenou ze zákona (což se týká většiny právnických osob), pak je daňové přiznání povinen podat výhradně elektronicky. Pokud poplatník neměl za rok 2024 žádné příjmy, je obecně povinen tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání oznámit.

Byť se daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob jednotlivých poplatníků mezi sebou často značně odlišuje z důvodů rozdílné velikosti poplatníků či rozdílných předmětů jejich podnikání, pak i přesto lze seznat typově několik oblastí, které často představují při přípravě daňových přiznání pro poplatníky problémy a bývají tak i značným rizikem v případě eventuální daňové kontroly:

• odpisy hmotného a nehmotného majetku – v daňovém přiznání je třeba správně vyčíslit odpisy hmotného i nehmotného majetku a případně správně promítnout odchylku daňově uplatnitelných odpisů od odpisů zachycených v účetnictví;
• nepeněžní či bezúplatné příjmy – při přípravě daňového přiznání je třeba vyhodnotit, zda poplatník nerealizoval v průběhu zdaňovacího období nějaké nepeněžní či bezúplatné příjmy (např. provedl barterový obchod, přijal dar apod.), a pokud ano, tak takový nepeněžní či bezúplatný příjem správně promítnout do daňového přiznání;
• položky odčitatelné od základu daně – poplatník může v průběhu roku vynaložit finanční prostředky na veřejně prospěšné účely či na realizaci projektů výzkumu a vývoje, kdy při splnění zákonných podmínek má právo o tyto náklady snížit základ pro výpočet výsledné daně;
• náklady na reprezentaci – poplatník musí pečlivě vyhodnotit, zda některé náklady vynaložené v průběhu roku nemohou být hodnoceny jako tzv. náklady na reprezentaci, které nejsou daňově účinné;
• zaměstnanecké benefity – oblast zaměstnaneckých benefitů je v poslední době velmi turbulentní, a proto je třeba správně vyhodnotit veškeré peněžní i nepeněžní benefity, které poplatník poskytuje svým zaměstnancům;
• účty časového rozlišení, dohadné položky, rezervy – v účetnictví je třeba dbát na správné časové rozlišení nákladů a výnosů (náklady a výnosy musejí být vždy promítnuty do toho období, s nímž časově a věcně souvisí), což má samozřejmě následně dopad i do výpočtu a souvisejících úprav základu daně;
• příjmy ze zahraničí – pokud má poplatník příjmy ze zahraničí (např. podíly na zisku ze zahraniční dceřiné společnosti, úroky od zahraničního dlužníka apod.), je nutno správně aplikovat příslušnou mezinárodní smlouvu a zamezit tak možnému dvojímu zdanění obdrženého zahraničního příjmu.

Pokud se domníváte, že by se Vás některá ze shora uvedených oblastí mohla dotýkat, či pokud máte zájem o jakékoliv jiné poradenství spojené s přípravou a podáním daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2024, pak se na nás neváhejte obrátit.