daně

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?

V praxi jsou entity pro správu majetku čím dál častěji zřizovány za soukromým účelem. Je-li však v rámci správy majetku zřizována entita za veřejně prospěšným účelem, setkáváme se s jistými odlišnostmi oproti entitám, jejichž využití typicky spočívá v mezigeneračním předání majetku, zajištění rodiny do budoucna či např. zajištění kontinuálního chodu podnikatelských struktur do entity vložených v době jakékoliv nezpůsobilosti zakladatele.

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

Praha 23. dubna (ČTK) - Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejích výdělcích.

V rámci konsolidačního balíčku Ministerstvo financí od 1. 1. 2024 omezilo či zcela zrušilo řadu slev na dani fyzických osob. Tato omezení se promítla letos poprvé u daňového přiznání za rok 2024, které zaměstnanci žádali u svého zaměstnavatele do 15. 2. 2025.

Praha 11. dubna (ČTK) - Česko ve sporu s Evropskou komisí o správnosti postupu celníků získalo zpět 60,4 milionu korun. Ve středu o tom rozhodl Soudní dvůr EU, který potvrdil, že čeští celníci v listopadu a prosinci 2011 postupovali správně při vyměřování cla při dovozu textilu a obuvi z Asie.

Praha 4. dubna (ČTK) - Ministerstvo financí chce zrušit institut srážkové daně z příjmů, kterou se zdaňují například příjmy z dohod o provedení práce. Důvodem pro zrušení této formy odvodu daně je nově navrhované jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.

Rok 2024 již definitivně uplynul a s tím je pro většinu právnických osob spojena každoroční nevyhnutelná povinnost připravit a následně podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za ukončené zdaňovací období.

Povinnost podat daňové přiznání mají všichni, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 50 tisíc korun. Výjimkou jsou osoby s příjmy osvobozenými od daně nebo příjmy zdaněnými srážkovou daní. Pro různé způsoby podání platí odlišné termíny – duben, květen nebo až červenec. Přiznání musí ale podat i ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu, bez ohledu na výši příjmů.

Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?