V souvislosti se schvalováním zákonů o státním rozpočtu každoročně ve veřejném prostoru slýcháváme zmínky a komentáře o výši rozpočtových schodků, únosné míře zadlužení veřejných financí a dluhové brzdě, která ji má zajistit. Co přesně v tomto ohledu stanoví platná a aktuálně účinná právní úprava?
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost řada změn v daňových předpisech, které ovlivní jak podnikatele, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i běžné občany. Současně dochází k valorizaci některých parametrických ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou navázána na výši minimální nebo průměrné mzdy.
Praha 18. února (ČTK) - Nový systém evidence tržeb EET 2.0 stát spustí od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Systém, který dnes představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), nebude povinný pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínosy EET 2.0 jen na DPH a dani z příjmů dosáhnou podle ministryně 14 až 15 miliard korun ročně.
Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.
Praha 9. února (ČTK) - Zástupci drobných podnikatelů jsou proti výjimkám ve využívání elektronické evidence tržeb (EET). Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Smysl EET je podle nich v platnosti pro všechny.
Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnutou mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).
Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.
Rok 2026 přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům další balík pracovněprávních změn. Stát tlačí na digitalizaci, Evropská unie na transparentnost, demografický a sociální vývoj na flexibilitu. Výsledkem je legislativa, která má kultivovat pracovní trh, ale zároveň výrazně zvyšuje nároky na řízení lidí, mzdovou politiku i HR procesy.
Dne 1.1.2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který byl přijat za účelem zlepšení zajištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.
Od začátku roku 2026 je možné využívat nových pravidel pro zaměstnanecké akcie, které nově nebudou podléhat odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Mnohé mladé firmy se proto začínají v tomto zajímavém benefitu orientovat a zjišťovat, jak jej správně nastavit.