Jednotné měsíční hlášení startuje bez jasných pravidel. Firmy čekají na detaily
Jednotné měsíční hlášení (JMH) má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Stát od něj očekává zjednodušení administrativy a postupné nahrazení řady formulářů, které dnes zaměstnavatelé zasílají různým institucím. Podle odborníků z praxe ale první týdny ostrého provozu provází nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou.
JMH má do budoucna soustředit data o zaměstnancích na jedno místo, především k České správě sociálního zabezpečení, která je bude sdílet s dalšími úřady. Postupně by tak měly odpadnout například evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení o zdanitelných příjmech nebo některá roční vyúčtování. Ambice je jasná: méně duplicit, více automatizace.
Zásadní problém je ale podle odborníků v tom, že chybí podrobné metodické vyjasnění jednotlivých položek, které mají zaměstnavatelé hlásit_._
„Nařízení vlády obsahuje pouze názvy atributů, například počet odpracovaných hodin. Neexistuje však žádná podrobnější specifikace, co se do těchto hodin má počítat,“ uvádí Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské firmy Crowe.
Zda se do hlášení započítávají jen běžné směny nebo i přesčasy, práce ve svátek či další režimy, zůstává pro firmy nejasné. Mzdové účetní už mezitím zpracovávají mzdy a data, která se nyní evidují, budou v dubnu odesílána státu.
„Specifikaci zatím neznáme, takže musíme mzdy zpracovat a doufat, že náš výklad je správný. Případně že mzdový software umožní ruční úpravu před odesláním. U zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců je to ale téměř nemožné,“ upozorňuje odbornice z Crowe.
Vedle nejasných definic řeší firmy i rozšíření rozsahu údajů o zaměstnancích. S novým systémem se totiž zvyšuje počet informací, které musí zaměstnavatelé evidovat a následně odesílat. „Teď zjišťujeme, jaké další údaje budeme muset o zaměstnancích získat, abychom je mohli během dubna správně nahlásit na ČSSZ,“ dodává Ivana Brancuzká.
Zavedení JMH se týká prakticky všech zaměstnavatelů – bez ohledu na velikost. Povinnost dopadne na každého, kdo zaměstnává alespoň jednoho pracovníka nebo vyplácí odměnu podle zákona o daních z příjmů.
Digitalizační efekt navíc nebude okamžitý. V přechodném období se podle odborníků administrativní zátěž naopak zvýší. Podle Ivany Brancuzké zůstane většina daňových povinností zachována i za rok 2026, přestože stát bude mít všechny potřebné údaje. „Minimálně po celý rok tak bude docházet k dublování činností u daní,“ upozorňuje.
Pozitivem má být postupné rušení některých stávajících formulářů a zjednodušení části statistických výkazů. Systém ale zatím nezahrnuje zdravotní pojišťovny, což podle expertů oslabuje jeho efekt. Jejich zapojení se sice do budoucna plánuje, ale termín zatím není jasný.
Pro poradenské firmy je nyní klíčové především to, aby byli připraveni dodavatelé mzdových systémů. „Potřebujeme mít jistotu, že software bude schopen všechna data správně zpracovat. A především že budeme znát přesnou specifikaci jednotlivých atributů, abychom mohli zkontrolovat, že je vše nastaveno správně,“ uzavírá CEO firmy Crowe.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.




