Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví

Majetek spravovaný nadačním fondem přestává být osobním majetkem zakladatele, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Podmínkou ale je, že fond byl zřízen včas, za správných okolností a na základě pečlivě připravené zakládací listiny, jejíž obsah, stejně jako u svěřenského fondu, určuje pravidla hry na dlouho dopředu.

Pokud chcete chránit rodinný majetek, aktivně jej spravovat bez ingerence další osoby, zajistit jeho mezigenerační předání a zároveň si zachovat kontrolu nad tím, komu a za jakých podmínek z něj bude plněno, nadační fond by neměl uniknout vaší pozornosti.

Přečtěte si i související článek “Jak chránit rodinný majetek”.

Scénář z praxe: podnikatelka před odchodem na odpočinek, která nechce ztratit kontrolu

Zakladatelka a většinová vlastnice výrobní společnosti s obratem přesahujícím dvě stě milionů korun zvažuje postupný odchod z operativního řízení v horizontu pěti až deseti let. Chce si po celou dobu přechodu zachovat rozhodující vliv na správu majetku, průběžně upravovat pravidla jeho rozdělování mezi své dva potomky a zároveň zajistit, aby majetek zůstal chráněn před případnými nároky třetích osob, ať už věřitelů, nebo budoucích manželů jejích dětí.

Závěť v tomto případě situaci neřeší, jelikož odsouvá okamžik předání a majetek by se stal předmětem dědického řízení a zakladatelka by za svého života neměla žádný nástroj, jak proces předání řídit.

Holdingová struktura ponechává obchodní podíly v osobním majetku zakladatelky, a tedy v dosahu potenciálních věřitelů.

Svěřenský fond se jeví jako přirozená alternativa, naráží však na zásadní překážku: zakladatelka chce být zároveň osobou, které z fondu plyne prospěch, a v takovém případě zákon vyžaduje, aby byla do správy doplněna další třetí osoba mimo rodinu v pozici svěřenského správce. Přibrat takovou třetí osobu a svěřit jí správu rodinného majetku je pro ni nepřijatelné. Navíc zakladatelkou plánovaný horizont jejího odchodu pěti let předpokládá opakované úpravy pravidel správy a podmínek plnění a svěřenský fond takovou flexibilitu zakládacího dokumentu nenabízí.

Odpovědí na tuto situaci může být nadační fond: zakladatelka se stane členkou správní rady (nejprve sama, posléze s dětmi), zachová si přímý vliv na správu majetku i na rozhodování o plnění, a přitom může zakládací listinu i statut fondu průběžně přizpůsobovat měnícím se okolnostem svého postupného odchodu.

Co nadační fond je a čím se liší od nadace?

Nadační fond patří do skupiny tzv. fundací, právnických osob vzniklých vyčleněním majetku k určitému účelu. Nadační fond je právnická osoba a na rozdíl od svěřenského fondu, kterému byl věnován první díl této série a který právní osobnost nemá, nadační fond vystupuje v právních vztazích sám za sebe, má vlastní IČO, zapisuje se do nadačního rejstříku a sám je vlastníkem vloženého majetku. Ochranný efekt je přitom obdobný: majetek převedený do nadačního fondu přestává být osobním vlastnictvím zakladatele, a proto na něj zásadně nemohou dosáhnout jeho věřitelé, exekutoři ani insolvenční správce. I zde však platí, že tato ochrana není absolutní a právní řád poskytuje nástroje, které chrání věřitele před nepoctivým jednáním, např. pokud byl majetek do fondu převeden s úmyslem zkrátit věřitele nebo v době, kdy byl zakladatel fakticky předlužen, mohou se věřitelé bránit prostřednictvím institutu odporovatelnosti nebo pravidel insolvenčního práva.

Nadační fond, na rozdíl od nadace (druhého typu fundace), nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál, nemusí sloužit veřejně prospěšnému účelu (lze jej užít pro ryze soukromé a rodinné cíle), nejsou významně omezeny možnosti poskytovat příspěvky členům orgánů nadačního fondu, resp. osobám jim blízkým, správní rada nadačního fondu může mít jediného člena (zatímco nadace vyžaduje nejméně tři), fond není omezen zákazem zcizení majetku tvořícího nadační jistinu (s vloženým majetkem lze nakládat volněji) a celkově je správa a administrativa jednodušší než u nadace (nadační fond například nemá zákonnou povinnost auditu účetní závěrky, kterou zákon ukládá nadaci při překročení stanovených limitů).

Zakladatelská listina: dokument, na němž vše stojí

Nadační fond se zpravidla zakládá zakladatelskou listinou (popř. závětí). Listina musí vedle obvyklých údajů (název, sídlo, identifikace zakladatele, výše vkladu, atp.) obsahovat i ustanovení, která přímo určují pravidla fungování fondu, účel fondu, podmínky pro poskytování příspěvků a určení správní rady a způsobu jejího jednání. Zakladatelská listina se ukládá do sbírky listin nadačního rejstříku a je veřejně přístupná. V praxi se proto podrobná pravidla správy majetku, podmínky a způsob poskytování příspěvků či vnitřní organizace fondu neupravují přímo v zakladatelské listině, nýbrž ve statutu, interním dokumentu, který veřejně přístupný není a který umožňuje detailnější a pružnější úpravu.

Fond jako právnická osoba vzniká až zápisem do nadačního rejstříku, který vedou rejstříkové soudy.

Orgány: kdo fond řídí a kdo dohlíží

Nadační fond má ze zákona dva povinné orgány. Správní rada je statutárním orgánem, zastupuje fond navenek a spravuje jeho majetek. Stačí jeden člen, může jím být sám zakladatel i osoba, které z fondu náleží plnění. Správní rada rozhoduje o konkrétních příspěvcích z fondu v souladu s jeho účelem a zakladatelskou listinou.

Kontrolním orgánem je revizor nebo dozorčí rada. Dohlíží na výkon působnosti správní rady a kontroluje hospodaření fondu. Členem kontrolního orgánu nesmí být osoba, která je zároveň členem správní rady.

Zakladatelská listina může zřídit i další, fakultativní orgán, např. rodinnou radu. Rodinná rada plní především pojistnou funkci: pokud zakladatel zemře, je omezen ve svéprávnosti nebo z jiného důvodu nemůže svá práva vykonávat, přebírá rodinná rada jeho působnost a stává se nejvyšším orgánem fondu. Fond tak může fungovat kontinuálně i bez zakladatele, aniž by rozhodování o klíčových otázkách (zejména změny zakladatelské listiny, volba členů správní rady) bylo paralyzováno. Složení, pravidla jednání i rozsah působnosti rodinné rady určuje zakladatelská listina, případně statut.

Praktická výhoda je zásadní: zakladatel může být členem správní rady a přímo se podílet na správě majetku fondu. Zachovává si tak vliv na rozhodování o hospodaření, aniž by majetek zůstával v jeho osobním vlastnictví se všemi riziky, která z toho plynou. Současně mu nic nebrání být jednou z osob oprávněných k příspěvkům z fondu.

Hospodaření: co fond smí a co ne

Nadační fond hospodaří v souladu se svým účelem a zakladatelskou listinou. Převažujícím názorem je, že podnikat smí pouze jako vedlejší činnost sloužící podpoře hlavního účelu a hlavním účelem fondu tak nemá být dosahování zisku. V praxi to nicméně nepředstavuje problém: pro konkrétní podnikatelské projekty se zakládají samostatné společnosti s ručením omezeným, tzv. SPV (Special Purpose Vehicle), které již podnikat mohou a jejichž stoprocentní podíl je vlastněn nadačním fondem.

To neznamená, že fond nemůže generovat výnosy. Pronájem nemovitostí, dividendy z podílů v dceřiných společnostech nebo výnosy z finančního portfolia, to vše je přípustné, pokud slouží financování účelu fondu. Limit spočívá v tom, že tvorba zisku nesmí být samotným smyslem existence fondu.

Plnění z fondu může mít peněžitou i nepeněžitou podobu: pravidelné platby, jednorázové příspěvky, úhrada studijních nákladů, poskytnutí nemovitosti k užívání. Osoba, které bylo plnění poskytnuto, je povinna ho použít v souladu s podmínkami (jsou-li stanoveny), za nichž ho obdržela, jinak může fond požadovat vrácení.

Dále je třeba počítat s tím, že majetek fondu zásadně nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. Nelze tak např. zastavit podíl v dceřiné společnosti (SPV) vlastněný nadačním fondem. Pro banky a jiné poskytovatele financování, kteří běžně požadují zajištění úvěru zástavním právem k majetku dlužníka nebo k podílům v jeho společnostech, může představovat toto omezení překážku. Situace je však řešitelná na úrovni samotného SPV: zástavu lze zřídit k majetku, který je ve vlastnictví dceřiné společnosti (typicky k nemovitostem, pohledávkám či jinému majetku SPV), nikoli však k podílu. S tímto omezením je vhodné počítat již při nastavování majetkové struktury a při jednání s financujícími institucemi.

Publicita a diskrétnost

Nadační fond se povinně zapisuje do nadačního rejstříku, který je veřejně přístupný. V rejstříku jsou dostupné základní údaje o fondu i o členech jeho orgánů. Ve sbírce listin je uložena zejména zakladatelská listina a zakládají se do ní účetní závěrky nadačního fondu.

Zákon ale nabízí jednu klíčovou výjimku: na žádost lze u rodinného fondu některé údaje zapsané v nadačním rejstříku, jakož i listiny založené ve sbírce listin, skrýt veřejnosti.

Vedle nadačního rejstříku se fond povinně zapisuje i do evidence skutečných majitelů. Ta však není veřejně přístupná (přístup k ní mají především orgány veřejné moci a vymezené subjekty v rámci AML procedur).

Zánik fondu

Nadační fond může být zřízen na dobu určitou nebo neurčitou. Fond se zrušuje uplynutím doby, na níž byl zřízen, dosažením účelu nebo nemožností jej nadále plnit. Zakladatelská listina může dále určit, za jakých podmínek a jakým způsobem může ke zrušení fondu dojít.

Po zrušení nastupuje fáze likvidace: likvidátor vypořádá dluhy fondu, případně zpeněží likvidační podstatu, a s likvidačním zůstatkem naloží v souladu se zakladatelskou listinou, která zpravidla již při založení určuje, komu má být likvidační zůstatek vydán. Fond zaniká výmazem z nadačního rejstříku.

Nadační fond není univerzálním řešením pro každého. Může být vhodným nástrojem pro podnikatele, investory a holdingy, kteří hledají strukturu kombinující právní osobnost, flexibilní správu, věcnou ochranu majetku a možnost zachovat si kontrolu nad správou bez ingerence další osoby. Jde jistě o nástroj, který si zaslouží pozornost.