Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027

Změna by se v aktuální formě neměla týkat samotné definice obchodního tajemství. Obchodním tajemstvím tak i nadále budou konkurenčně významné, určitelné a ocenitelné skutečnosti, které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, souvisejí se závodem a jejich vlastník je ve vlastním zájmu odpovídajícím způsobem chrání.

Novela se zaměřuje na přesnější vymezení porušení obchodního tajemství, nastavení výjimek a související soudní ochrany.

Dnes je porušení obchodního tajemství jednou ze skutkových podstat nekalé soutěže. Poškozený proto musí prokázat i všechny znaky generální klauzule, především to, že k protiprávnímu jednání došlo v hospodářském styku. Jedná se o typické případy, kdy jedna společnost neoprávněně získá informace o postupech nebo klientech jiné společnosti a využije je ve svém podnikání.

Mimo konkurenční vztah ale ochrana dosud naráží (resp. je velice omezená). Novela proto jádro úpravy z nekalé soutěže vyjímá do samostatného dílu občanského zákoníku. Ochrana obchodního tajemství tak již nebude podmíněna hospodářským stykem. Pokud ovšem k porušení v hospodářském styku dojde, bude se i nadále jednat o nekalosoutěžní jednání. Chráněny tak budou i případy, kdy o konkurenční soupeření vůbec nejde. Může jít například o situaci, kdy bývalý zaměstnanec odnese kopie důvěrných podkladů a později je použije v jiném pracovním poměru, nebo kdy osoba s přístupem k interním materiálům tyto materiály předá dál třetím osobám, aniž by sama podnikala. Úprava nedopadá na zkušenosti a znalosti, které zaměstnanec poctivě nabyl při běžném výkonu práce; zkopírování zákaznické databáze před odchodem už ale bude samostatným porušením obchodního tajemství, i kdyby ji zaměstnanec nikde nepoužil.

Nová úprava jasně vymezuje tři základní formy porušení obchodního tajemství. První z nich je neoprávněné získání. To zahrnuje případy, kdy někdo bez souhlasu držitele získá přístup k věci nebo jinému nosiči, z něhož lze tajemství zjistit, pořídí si jeho kopii nebo si ho přisvojí. Patří sem i jiné situace, kdy se osoba k tajemství dostane v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku. Druhou formou je neoprávněné zpřístupnění obchodního tajemství jiné osobě. Jde o situace, kdy někdo, kdo tajemství drží, poruší povinnost mlčenlivosti, zákonnou nebo smluvní povinnost informace dále nešířit, nebo tajemství předává dál, ačkoliv je sám získal neoprávněným způsobem. Třetí formou je neoprávněné využití pro sebe nebo pro jiného, tedy praktické použití těchto informací při výrobě, poskytování služeb, oslovování zákazníků nebo v jiných obchodních aktivitách bez souhlasu oprávněné osoby.

Navrhovaná úprava pamatuje i na třetí osoby, které obchodní tajemství získají nepřímo. Za neoprávněné se proto považuje i získání, zpřístupnění nebo využití obchodního tajemství osobou, která věděla nebo vědět měla a mohla, že informace pocházejí od někoho, kdo s nimi nakládal v rozporu se svými povinnostmi. Cílem je, aby nebylo možné spoléhat se na „neznalost“ zjevně problematického původu cizího know‑how.

Prakticky významné je i zavedení pojmu „výrobek porušující obchodní tajemství“. Takovým výrobkem se rozumí produkt, jehož podoba, vlastnosti, fungování, výrobní proces nebo marketing ve značné míře neoprávněně těží z obchodního tajemství. Porušením pravidel pak není jen samotné použití informací, ale i výroba, nabídka, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo skladování těchto výrobků za účelem jejich výroby, nabídky nebo uvedení na trh, pokud osoba věděla nebo měla a mohla vědět o neoprávněném využití obchodního tajemství. To umožní cíleně zasáhnout proti produktům založeným na zneužitém know‑how.

Novela zároveň výslovně vymezuje situace, kdy o porušení obchodního tajemství nejde. Patří sem zejména nezávislý objev nebo vytvoření obdobného řešení, kdy dvě různé osoby či firmy dospějí ke stejnému výsledku samostatně. Dále jde o takzvané reverzní inženýrství, tedy pozorování, zkoumání, rozebrání nebo testování věci, která je veřejně dostupná, nebo kterou má osoba po právu u sebe, pokud není omezena ve způsobu jejího zkoumání. Samostatnou skupinu tvoří případy, kdy zaměstnanec získá obchodní tajemství v rámci výkonu zákonného práva na informování a projednání, nebo kdy s tajemstvím nakládá někdo, kdo jedná podle zákona nebo za účelem ochrany oprávněného zájmu.

Zvláštní ochranu získávají média a oznamovatelé protiprávního jednání. Získání, zpřístupnění ani využití obchodního tajemství nebude neoprávněné – a nepůjde tedy vůbec o jeho porušení – například tehdy, dojde-li k němu s cílem odhalit protiprávní jednání ve veřejném zájmu nebo při výkonu práva na svobodu projevu a práva přijímat a rozšiřovat informace. Uznává se také, že zaměstnanec může v nezbytném rozsahu seznámit s obchodním tajemstvím zástupce zaměstnanců, aby tento mohl řádně vykonávat svou funkci. V těchto případech vlastníkovi obchodního tajemství obecně nepřísluší soudní ochrana proti osobám, které jednaly v rámci zákonných výjimek.

Osoba, jejíž obchodní tajemství bylo neoprávněně zasaženo, má možnost domáhat se u soudu několika typů nápravy. Může požadovat, aby se rušitel zdržel dalšího porušování a aby byl závadný stav odstraněn. Dále může žádat náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění. Zvláštní zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, který se současně mění, pak výslovně umožní požadovat zákaz dalšího využívání obchodního tajemství, zákaz výroby a distribuce výrobků, které z něj těží, jejich stažení z trhu, úpravu nebo zničení, stejně jako zničení nebo převod dokumentů a jiných nosičů obsahujících tajemství. Náklady na stažení výrobků z trhu, jejich úpravu, zničení, jakož i na zničení nebo převod nosičů obsahujících obchodní tajemství ponese rušitel, ledaže soud v odůvodněných případech rozhodne jinak.

Návrh zasahuje také do procesní úpravy. Soudy mají mít jasnější pravidla pro omezení nahlížení do spisu v částech, které obsahují utajované nebo jinak chráněné skutečnosti, včetně obchodního tajemství. Účastníci, jejich zástupci a další osoby, které se s obchodním tajemstvím v řízení seznámí, budou mít povinnost zachovávat mlčenlivost i po skončení sporu. Tato povinnost skončí až ve chvíli, kdy se pravomocně rozhodne, že informace obchodním tajemstvím nejsou, nebo když se v příslušných obchodních kruzích stanou běžně dostupnými.

Soud dostane k dispozici i pružnější nástroje, jak řešit sporné situace. V rámci předběžných opatření bude moci například umožnit pokračování v údajně neoprávněném využívání obchodního tajemství za podmínky složení peněžité jistoty, která poslouží k zajištění případné náhrady škody. V odůvodněných případech bude moci na žádost rušitele nahradit některá nepeněžitá opatření peněžní kompenzací, pokud rušitel v době využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství nevěděl a nemohl vědět, že tajemství bylo získáno od osoby, která s ním nakládala neoprávněně, přímá opatření by pro něj byla nepřiměřeně tíživá a peněžní náhrada se jeví jako dostatečná. Pokud soud takto nahradí zákaz využívání či zpřístupňování obchodního tajemství nebo zákaz výroby a distribuce výrobků, nesmí výše náhrady škody přesáhnout obvyklý licenční nebo obdobný poplatek, který by byl sjednán za oprávněné využívání daného obchodního tajemství.

Novela tak nepřináší zcela novou koncepci ochrany obchodního tajemství, ale zpřesňuje a doplňuje stávající pravidla. Má usnadnit uplatňování práv osobám, jejichž tajemství bylo porušeno, a zároveň vyjasnit, kdy je nakládání s informacemi legitimní. Pokud vstoupí v účinnost podle plánu k 1. lednu 2027, bude pro firmy vhodné zrevidovat interní pravidla pro práci s důvěrnými informacemi, nastavení dohod o mlčenlivosti a procesy, kterými posuzují původ know‑how, se kterým přicházejí do styku.