Uveřejnění se dočkalo nové evropské nařízení o insolvenčním řízení, které bude účinné od poloviny roku 2017. Otázku, které soudy které členské země EU jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení, dosud řešilo evropské nařízení z roku 2000 – EU/1346/2000.

Sjednocení insolvenčního práva

I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů. 

Alternativní řešení spotřebitelských sporů

Do zákona na ochranu spotřebitele se prostřednictvím novely č. 378/2015 podařilo včlenit novou, pátou část, ve které je v §§ 20z a 20za upraven registr vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitelů.

Informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele

Nový zákon o státním občanství České republiky (zákon č. 186/2013 Sb.) je v platnosti již tři roky. Přichází doba, kdy je třeba vyhodnotit, jak se v praxi osvědčil. Prvním testem zákon již úspěšně prošel – jednalo se o šetření ústavního soudu z října 2016, které neshledalo protiústavním ustanovení, které říká, že pokud je důvodem zamítnutí udělení občanství ohrožení bezpečnosti státu, nemusí být žadatel o těchto důvodech, které podléhají utajení, informován. 

Nabytí státního občanství České republiky

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

Změny insolvenčního zákona k 1. červenci 2017

Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).

Změny insolvenčního zákona od 1. července 2017

Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!

Ztráta volebního práva Němců žijících v zahraničí v nadcházejících volbách do Spolkového sněmu?

Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.

ESLP: Žádná neomezená kontrola soukromé internetové komunikace na pracovišti

První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování.

Zápis pozemků do evropského dědického osvědčení z Německa

Rozsudek rakouského Nejvyššího soudního dvora („OGH“) týkající se identifikace pozemků bude mít dalekosáhlý dopad na užívání evropského dědického osvědčení (EDO) v praxi.

Nová judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora k evropskému dědickému osvědčení

Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku

Od 1. listopadu 2019 mohou být do průkazů totožnosti Němců žijících v zahraničí zapsány jejich zahraniční adresy... Ačkoli spolehlivé statistické údaje nejsou k dispozici, odhaduje se, že až pět milionů německých občanů trvale žije v zahraničí. Z toho asi tři miliony žijí v jiných členských státech EU. 

Bez trvalého pobytu v Německu? Nebo v Česku?

Novela katastrální vyhlášky má od 1. 1. 2020 podpořit dědice s evropským dědickým osvědčením, právní stav v České republice však ponechává v rozporu s evropským právem. Nám se zatím daří vyhrávat soudní řízení týkající se vkladu vlastnického práva na základě EDO.

Novinky ve světě EDO: vítězství v Praze, vyhrané odvolání v Olomouci a novela katastrální vyhlášky od 1. 1. 2020

V září 2019 došlo ke zjednodušení podmínek pro udělení českého občanství pro emigranty a jejich potomky (novela 207/2019 Sb.). Nyní je však v Poslanecké sněmovně projednávána další novela zákona o státním občanství (zákon č. 186/2013 Sb., dále jen „zákon“ a „novela“).

Plánované zpřísnění zákona o státním občanství - cizinci musí častěji prokazovat bezúhonnost

Nová pravidla pro vstup na území ČR a vycestování týkající se zejména přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů, vstoupila v platnost 14. dubna 2020. Po necelých dvou týdnech, přesněji 27. dubna 2020, vstoupila v platnost další pravidla.

Další změna pravidel pro cestování v době nouzového stavu

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

Insolvenční minimum

Mezinárodní obchodní transakce: mezinárodní kupní smlouva

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora