Německé soudy a Facebook: Povinnost předávat údaje o uživatelích a možnost používat pseudonymy
Dvě rozhodnutí německých nejvyšších soudů, Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht BVerfG) a Spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof, BGH), přinesla na začátku roku 2022 částečné vyjasnění ohledně povinnosti vydávat údaje uživatelů a možnosti používat pseudonymy.
Dvě rozhodnutí německých nejvyšších soudů, Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht BVerfG) a Spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof, BGH), přinesla na začátku roku 2022 částečné vyjasnění ohledně povinnosti vydávat údaje uživatelů a možnosti používat pseudonymy. 19. prosince 2021 rozhodl Spolkový ústavní soud (sp. zn. 1 BvR 1073/20), že uživatelské údaje musejí být v případě hrubých urážek předány poškozenému, a nevztahuje se na ně tedy svoboda projevu. Krátce nato, 27. ledna 2022, Spolkový soudní dvůr rozhodl (sp. zn. III ZR 3/21 a 4/21), že v případě tzv. sociálních médií neexistuje povinnost používat ve starých případech (alespoň u účtů zřízených do 25. května 2018, kdy vstoupilo v platnost evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé také jako GDPR), skutečná jména. To znamená, že uživatelské účty s pseudonymy nebo přezdívkami, které byly do té doby vytvořeny, jsou přípustné a nesmí být smazány nebo zablokovány. Obě rozhodnutí se vztahují na německé uživatele, ale samozřejmě si lze představit i jiné územní konstelace případů, které rovněž podléhají německému právu. Podle GDPR bude muset být v této věci brzy podán celoevropský výklad Soudního dvora EU k tomu, zda GDPR zakazuje uživatelské účty pod pseudonymy.
V prvním případě byla na Facebooku hrubě urážena německá politička Strany zelených/Aliance 90 Renate Künastová. Invektivy jsou částečně citovány v rozhodnutí Spolkového ústavního soudu a nelze je zde uvádět, protože je až zarážející, jak hluboko na sociálních platformách klesají uživatelé svými komentáři. Tzv. posty se týkaly údajného schvalování pedofilie v debatě Strany zelených v 80. letech. Citáty Künastové však byly nepravdivé, přinejmenším vytržené z kontextu, a „ozdobené“ hrubými urážkami a výhrůžkami, z nichž některé byly sexuální povahy. Někteří z těchto „oslů“ vystupovali na Facebooku dokonce pod svými pravými jmény. Spolkový ústavní soud musel rozhodnout pouze v případě anonymních uživatelů nebo uživatelů používajících pseudonymy, kteří odmítli odhalit svou identitu s odkazem na svobodu projevu, na kterou měli údajně nárok, a Facebook s nimi. Berlínské soudy, až po Vrchní zemský soud (Kammergericht Berlin), dokonce v polovině případů uživatelům vyhověly. Tato rozhodnutí byla nyní na základě ústavní stížnosti zrušena rozhodnutím Spolkového ústavního soudu, podle kterého musí svoboda projevu v případě hanlivé kritiky, zejména takové kritiky politiků, ustoupit. Ti totiž musejí být náležitě chráněni, protože v opačném případě by se v demokracii nechtěl nikdo zapojovat do veřejné politické činnosti. Uživatelé mohou být nyní u německých soudů obžalováni z urážky (z urážky na cti).
Druhý případ se týkal smazání uživatelských účtů na Facebooku, které byly vytvořeny před 25. květnem 2018. Facebook se odvolával na své uživatelské podmínky, ale také na německé vnitrostátní právo. Spolkový soudní dvůr s odkazem na § 307 německého občanského zákoníku (kontrola všeobecných obchodních podmínek) a německý zákon o elektronických informačních a telekomunikačních službách (Telemediengesetz, TMG) shledal, že proti používání pseudonymů na sociální platformě Facebook nelze nic namítat (podrobné odůvodnění zatím nebylo zveřejněno). Používání pseudonymů je tedy v souladu s německým občanským zákoníkem (BGB) a zákonem o elektronických informačních a telekomunikačních službách. Proto jsou podmínky používání Facebooku, které platily do poloviny května 2018, v tomto rozsahu neplatné. Důvodem je, že argument žalovaného, že na účtech s pseudonymy se vyskytuje příliš časté porušování práva, není správný, protože na mnoha účtech se skutečnými jmény také dochází k porušování. Přesné zdůvodnění Spolkového soudního dvora, jak již bylo řečeno, dosud (polovina února 2022) nebylo zveřejněno.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



