Nová pravidla pro zaměstnávání cizinců: Hrozí pokuty až tři miliony korun
Od října musí firmy hlásit nástup zahraničních pracovníků ještě před jejich prvním pracovním dnem. Nedodržení nových pravidel může vést k milionovým sankcím.
Od prvního října 2025 vstupuje v platnost klíčová změna v zákoně o zaměstnanosti, která zásadně mění povinnosti zaměstnavatelů při přijímání cizinců. Zatímco dosud stačilo oznámit příchod zahraničního pracovníka Úřadu práce nejpozději v den jeho nástupu, nově musí být nahlášen ještě předtím, než začne vykonávat práci.
Kdo všechno spadá pod novou povinnost
Změna se týká všech zahraničních státních příslušníků bez rozdílu_. „Nová pravidla platí nejen pro občany ze třetích zemí, kteří potřebují pracovní povolení, ale také pro občany EU, jejich rodinné příslušníky, rodinné příslušníky občanů České republiky či držitele dočasné ochrany,”_ upozorňuje Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské společnosti Crowe.
Do kategorie povinně hlášených osob tak spadají i cizinci s volným přístupem na český trh práce, což může být pro některé zaměstnavatele překvapením. Důvodem této změny je snaha státu o důkladnější evidenci a kontrolu nad pohybem pracovní síly ze zahraničí na českém trhu.
Nehlášená práce jako nový přestupek
Zásadní novinkou je také zavedení pojmu „nehlášená práce”. Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost předběžného ohlášení nástupu zahraniční pracovní síly, automaticky se to považuje za výkon nehlášené práce.
„Umožnění nehlášené práce není bagatelní záležitostí – jedná se o přestupek, za který může Státní úřad inspekce práce uložit pokutu až do výše tří milionů korun,” varuje Ivana Brancuzká s tím, že výše sankce se odvíjí od závažnosti porušení, počtu zaměstnanců, u nichž došlo k porušení předpisů, a dalších okolností případu.
Podle ní budou mít Inspektoráty práce při kontrolách nově jasný nástroj, jak postihnout zaměstnavatele, kteří nedodržují oznamovací povinnost.
Co musí firmy udělat hned teď
Zaměstnavatelé by se měli na novou legislativu připravit okamžitě. Klíčové je upravit interní procesy tak, aby ohlášení nového zaměstnance na Úřad práce proběhlo vždy s dostatečným předstihem před jeho faktickým nástupem_._
„Doporučujeme firmám provést audit svých HR procesů a zajistit, aby mezi administrativním ohlášením a prvním pracovním dnem byla dostatečná časová rezerva,” radí Ivana Brancuzká.
Administrativa navíc, ale s jasným cílem
I když novela představuje pro zaměstnavatele další administrativní zátěž, jejím cílem je především legalizace práce a boj proti nelegálnímu zaměstnávání. Stát tak získává přesnější přehled o tom, kdo na českém území pracuje, což může mít dopady i na výběr daní, pojistného a ochranu práv samotných zaměstnanců.
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.



