Články s tagem: cizinec

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil).

Brno 2. dubna (ČTK) - Náhrada nemajetkové újmy se u cizinců zraněných v Česku počítá podle stejných pravidel jako u Čechů. Výši odškodnění neovlivní ani bydliště v zahraničí, ani tamní životní úroveň, potvrdil Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku.

Soudní dvůr Evropské unie shledal „neloajální chování“ Maltské republiky (rozsudek C-181/23) a zakázal uplatňování pravidel pro naturalizaci v maltském právu (tzv. „občanství za investice“).

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.

Od října musí firmy hlásit nástup zahraničních pracovníků ještě před jejich prvním pracovním dnem. Nedodržení nových pravidel může vést k milionovým sankcím.

Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.

Návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců nabízí řešení problémů spojených s dosavadní právní úpravou. Zaměřuje se zejména na zdlouhavost pobytového řízení plynoucí z nedotažené digitalizace a nepřehlednosti současného pobytového zákona, zmatky související s nepovinnou registrací přechodně pobývajících občanů EU, nízkou odpovědnost subjektů zapojených do procesu migrace, jakož i na nekvalifikované zastupování cizinců.

V tomto článku bychom se rádi věnovali vymezení pojmu oprávněné osoby podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (dále jen „pobytová směrnice“) ve spojení s § 15a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a analýze právního postavení oprávněných osob ve vnitrostátních právních podmínkách.

S ohledem na to, že se při právním poradenství cizincům často setkávám se situacemi, kde chyba cizince způsobí až fatální důsledek pro jeho pobytové oprávnění, rozhodl jsem se popsat některé takové případy.

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Velice často se ve své praxi setkávám s klienty, jejichž rodinní příslušníci byli mnohokrát odmítnuti s žádostí o vydání krátkodobých schengenských víz, tj. víz na základě kterých smí cizinec pobývat na území schengenského prostoru po dobu maximálně 90 dnů. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak je to s právním nárokem na udělení krátkodobých schengenských víz rodinnému příslušníkovi občana EU.

K otázce, co je správní rozhodnutí podle § 68 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“), existuje poměrná bohatá judikatura správních soudů. To ale nemusí znamenat, že rozhodovací praxe správních soudů je u určitých správních úkonů ustálená.

Žádost se zamítá, povolení k pobytu se zrušuje či cizinci XY se ukládá správní vyhoštění. Všechny tyto příklady výroků rozhodnutí vydaných podle zákona o pobytu cizinců[1] znamenají pro cizince jediné: Jejich přítomnost na území již není žádoucí a v důsledku toho musí opustit Českou republiku.

V otázce vstupu a pobytu cizích státních příslušníků ustálená judikatura Ústavního soudu konstantně zdůrazňuje, že Česká republika jako suverénní stát rozhoduje o tom, za jakých nediskriminujících podmínek je umožněn vstup a pobyt cizinců na vlastním území.[1]

Zaměstnávání cizinců se v posledních letech stalo pro mnoho zaměstnavatelů nutností. S narůstajícím počtem zahraničních pracovníků, spojeným s mnohdy složitou právní úpravou, nicméně roste i riziko výkonu nelegální práce.

Marie Janšová z advokátní kanceláře LEGALITÉ je specialistkou na pracovní právo. Ačkoli „Ukrajina“ bude jen jedna z částí jejího příspěvku na blížícím se 10. ročníku kongresu Právní prostor, dnešních pět otázek věnujeme právě této závažné a nadmíru aktuální situaci.

Případ, kterým se letos v červnu zabýval Nejvyšší správní soud, ukazuje, že výkon nelegální práce může mít negativní dopady nejen do pracovněprávní oblasti, ale i na oprávnění cizince legálně pobývat na území České republiky.