Zahraniční zaměstnanci a kontrola dokladů totožnosti
Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.
Skutkové okolnosti případu
Inspektorát práce udělil agentuře práce pokutu ve výši 360.000 Kč za to, že umožnila výkon nelegální práce šesti cizincům ukrajinské, moldavské a makedonské státní příslušnosti. Všichni tito cizinci se prokazovali padělanými rumunskými doklady totožnosti.
Agentura přitom zavedla několik opatření, aby se nelegálnímu zaměstnávání vyhnula, konkrétně přijala vnitřní předpisy, zajišťovala pravidelná školení svých administrativních zaměstnanců, kteří měli k dispozici aplikaci Regula Document Reader, aby mohli ověřovat pravost předložených dokladů totožnosti, a také za stejným účelem kontaktovala cizineckou policii, která jí však odmítla poskytnout součinnost.
Agentura se tedy proti rozhodnutí odvolala s tím, že naplnila zákonné podmínky pro zproštění se odpovědnosti za přestupek, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Odvolání však bylo zamítnuto. Následně se agentura práce obrátila na Městský soud v Praze, který jí ale také nevyhověl a žalobu zamítl. Rozsudek Městského soudu v Praze napadla agentura kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Závěry Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze, podle kterých mohla agentura učinit více, aby nelegálnímu zaměstnávání cizinců zabránila. Dle soudu mohla agentura práce od cizinců vyžadovat k ověření totožnosti druhý doklad totožnosti a mohla také provést lustraci cizinců ve veřejném rejstříku PRADO (Public register of authentic documents online), která by odhalila, že předložené doklady byly padělané.
Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že na agenturu práce, která běžně pracuje s cizinci, lze klást vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnavatele.
Pro praxi
Z uvedených závěrů vyplývá, že za účelem minimalizace rizika odpovědnosti za přestupek nelegálního zaměstnávání cizinců lze zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince doporučit, aby činili všechny následující kroky:
- Přijetí vnitřních předpisů ohledně zaměstnávání cizinců.
- Pravidelné školení zaměstnanců na podmínky zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.
- Používání aplikace Regula Document Reader za účelem ověřování pravosti dokladů totožnosti.
- Lustrace ve veřejném rejstříku PRADO.
- Kontrola nejméně dvou dokladů totožnosti.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. 10 Ads 15/2024.
Článek byl republiková z newsletteru Aegis Law.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




