Zahraniční zaměstnanci a kontrola dokladů totožnosti
Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.
Skutkové okolnosti případu
Inspektorát práce udělil agentuře práce pokutu ve výši 360.000 Kč za to, že umožnila výkon nelegální práce šesti cizincům ukrajinské, moldavské a makedonské státní příslušnosti. Všichni tito cizinci se prokazovali padělanými rumunskými doklady totožnosti.
Agentura přitom zavedla několik opatření, aby se nelegálnímu zaměstnávání vyhnula, konkrétně přijala vnitřní předpisy, zajišťovala pravidelná školení svých administrativních zaměstnanců, kteří měli k dispozici aplikaci Regula Document Reader, aby mohli ověřovat pravost předložených dokladů totožnosti, a také za stejným účelem kontaktovala cizineckou policii, která jí však odmítla poskytnout součinnost.
Agentura se tedy proti rozhodnutí odvolala s tím, že naplnila zákonné podmínky pro zproštění se odpovědnosti za přestupek, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Odvolání však bylo zamítnuto. Následně se agentura práce obrátila na Městský soud v Praze, který jí ale také nevyhověl a žalobu zamítl. Rozsudek Městského soudu v Praze napadla agentura kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Závěry Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze, podle kterých mohla agentura učinit více, aby nelegálnímu zaměstnávání cizinců zabránila. Dle soudu mohla agentura práce od cizinců vyžadovat k ověření totožnosti druhý doklad totožnosti a mohla také provést lustraci cizinců ve veřejném rejstříku PRADO (Public register of authentic documents online), která by odhalila, že předložené doklady byly padělané.
Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že na agenturu práce, která běžně pracuje s cizinci, lze klást vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnavatele.
Pro praxi
Z uvedených závěrů vyplývá, že za účelem minimalizace rizika odpovědnosti za přestupek nelegálního zaměstnávání cizinců lze zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince doporučit, aby činili všechny následující kroky:
- Přijetí vnitřních předpisů ohledně zaměstnávání cizinců.
- Pravidelné školení zaměstnanců na podmínky zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.
- Používání aplikace Regula Document Reader za účelem ověřování pravosti dokladů totožnosti.
- Lustrace ve veřejném rejstříku PRADO.
- Kontrola nejméně dvou dokladů totožnosti.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. 10 Ads 15/2024.
Článek byl republiková z newsletteru Aegis Law.
Další články
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
