Zahraniční zaměstnanci a kontrola dokladů totožnosti
Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.
Skutkové okolnosti případu
Inspektorát práce udělil agentuře práce pokutu ve výši 360.000 Kč za to, že umožnila výkon nelegální práce šesti cizincům ukrajinské, moldavské a makedonské státní příslušnosti. Všichni tito cizinci se prokazovali padělanými rumunskými doklady totožnosti.
Agentura přitom zavedla několik opatření, aby se nelegálnímu zaměstnávání vyhnula, konkrétně přijala vnitřní předpisy, zajišťovala pravidelná školení svých administrativních zaměstnanců, kteří měli k dispozici aplikaci Regula Document Reader, aby mohli ověřovat pravost předložených dokladů totožnosti, a také za stejným účelem kontaktovala cizineckou policii, která jí však odmítla poskytnout součinnost.
Agentura se tedy proti rozhodnutí odvolala s tím, že naplnila zákonné podmínky pro zproštění se odpovědnosti za přestupek, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Odvolání však bylo zamítnuto. Následně se agentura práce obrátila na Městský soud v Praze, který jí ale také nevyhověl a žalobu zamítl. Rozsudek Městského soudu v Praze napadla agentura kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Závěry Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze, podle kterých mohla agentura učinit více, aby nelegálnímu zaměstnávání cizinců zabránila. Dle soudu mohla agentura práce od cizinců vyžadovat k ověření totožnosti druhý doklad totožnosti a mohla také provést lustraci cizinců ve veřejném rejstříku PRADO (Public register of authentic documents online), která by odhalila, že předložené doklady byly padělané.
Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že na agenturu práce, která běžně pracuje s cizinci, lze klást vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnavatele.
Pro praxi
Z uvedených závěrů vyplývá, že za účelem minimalizace rizika odpovědnosti za přestupek nelegálního zaměstnávání cizinců lze zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince doporučit, aby činili všechny následující kroky:
- Přijetí vnitřních předpisů ohledně zaměstnávání cizinců.
- Pravidelné školení zaměstnanců na podmínky zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.
- Používání aplikace Regula Document Reader za účelem ověřování pravosti dokladů totožnosti.
- Lustrace ve veřejném rejstříku PRADO.
- Kontrola nejméně dvou dokladů totožnosti.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. 10 Ads 15/2024.
Článek byl republiková z newsletteru Aegis Law.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
