Jednotné měsíční hlášení: Revoluce, která (možná) čeká všechny zaměstnavatele
Vláda plánuje od ledna 2026 zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradí 25 formulářů jedním elektronickým podáním.
Od 1. července 2025 měla podle původního plánu vlády začít pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které představuje největší změnu v administrativě zaměstnavatelů za poslední desetiletí. Tato reforma podle vládního návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který momentálně vstupuje do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, se dotkne všech zaměstnavatelů bez výjimky a má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.
Jednotné měsíční hlášení má být nový elektronický systém, který nahradí až 25 různých formulářů jedním měsíčním hlášením podávaným Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) vždy do 20. dne následujícího měsíce. Systém bude automaticky distribuovat data všem dotčeným úřadům, což by mělo znamenat konec duplicitního vyplňování stejných údajů pro různé instituce.
Cílem je, aby JMHZ postupně nahradilo formuláře pro ČSSZ jako ELDP či oznámení o nástupu a skončení zaměstnání, měsíční hlášení záloh na daň a roční vyúčtování daně pro Finanční správu, hlášení pro Úřad práce a statistické výkazy pro ČSÚ. Zásadní změnou je, že roční vyúčtování daně bude moci být generováno automaticky z dat JMHZ, což výrazně zjednoduší administrativu na konci roku.
Hlavní výhodou pro zaměstnavatele je dramatické snížení administrativní zátěže – místo 25 formulářů s různými termíny budou podávat jeden formulář v jednotném termínu. MPSV si od zavedení slibuje, že zaměstnanci získají automaticky předvyplněná daňová přiznání, a rychlejší vyřízení různých dávek.
Příprava na tuto změnu však vyžaduje pozornost. MPSV slibovalo spuštění testovací fáze v červenci 2025, což by znamenalo šest měsíců pilotní fáze před povinným spuštěním. Jak se zaměstnavatelé mohou přihlásit do tohoto pilotního systému a vyzkoušet si jednotlivé funkce, ale není zřejmé. Zaměstnavatelé by i tak měli prověřit kompatibilitu svého mzdového softwaru a případně zajistit jeho aktualizaci nebo výměnu. Důležité je, že hlášení se bude týkat všech zaměstnanců. Podání bude možné pouze elektronicky přes webový portál MPSV, datovou schránku nebo API rozhraní.
Zatímco sociální a daňové odvody budou v jednotném hlášení, zdravotní pojištění zatím zůstává oddělené a bude integrováno v pozdějších fázích. To znamená, že zaměstnavatelé budou muset dočasně udržovat paralelní systémy vykazování.
Pro úspěšnou implementaci doporučujeme kontaktovat dodavatele mzdového softwaru, zaregistrovat se do pilotní fáze pro získání praktických zkušeností (až bude tento testovací přístup k dispozici, pokud vůbec bude zprovozněn), zajistit proškolení odpovědných zaměstnanců a připravit elektronický podpis nebo datovou schránku pro elektronickou komunikaci.
Úprava je v současnosti před třetím čtením v Poslanecké sněmovně a dá se očekávat, že bude schválená s účinností od 01.01.2026.
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 925
Webové stránky MPSV
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
