Články s tagem: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vláda plánuje od ledna 2026 zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradí 25 formulářů jedním elektronickým podáním.

Praha 18. července (ČTK) - Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s prezidentem Petrem Pavlem hovořili o novele zákoníku práce, připravované revizi dávek a dalším postupu v projednávání a schvalování důchodové reformy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Praha 5. února (ČTK) - Ministerstvo práce chystá spojení čtyř dávek do jedné. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat a vyřizovat by se tak měla jedna žádost.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v listopadu loňského roku návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Navrhovaná novela by měla zejména zpřísnit stávající definici nelegální práce i podmínky agenturního zaměstnávání. Nedávno MPSV předložilo přepracovaný návrh novely, který oproti návrhu původnímu, v části upravující agenturní zaměstnávání, přináší několik podstatných změn.

Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.

Poslední lednový den byl zveřejněn přepracovaný návrh zákoníku práce z dílny MPSV. Novela má za cíl jednak transponovat do českého právního řádu dvě evropské směrnice – tzv. Work-life balance směrnici a Směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách – a dále upravit dvě oblasti, po jejichž změně zaměstnavatelé volají již delší dobu – Home office a elektronické doručování pracovněprávní dokumentace.

Chceme vás informovat o plánované zásadní změně v českém pracovním právu, kterou iniciovalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jde o dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů.

Program Antivirus se prodlouží do konce dubna a pracovní místa bude chránit dál.

Vláda schválila změny v Programu Antivirus. Do konce roku byl prodloužen Režim B. MPSV tak bude nadále podporovat udržení pracovních míst i u zaměstnavatelů, kteří jsou stávající nepříznivou situací dotčeni nepřímo. Prodloužení programu tak pomůže subdodavatelům, kteří jsou závislí na firmách, které byly uzavřeny nařízením vlády. Může se jednat např. o dodavatele restaurací, kteří díky jejich uzavření přicházejí o významnou část odbytu.

Vláda dnes (14. října) schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Vzhledem k současným opatřením v souvislosti s šířením koronavirového onemocnění se také výrazně navýší podpora firem, které musely svůj provoz uzavřít na základě rozhodnutí vlády. Nově budou mít zaměstnavatelé v režimu A od 1. října nárok na celou částku vyplacených náhrad, nikoli jen 80 %, jak tomu bylo dosud. Taková forma podpory umožní zasaženým podnikům ustát současnou krizi, aby nemusely při jejich úplném uzavření řešit, kde vezmou na mzdy zaměstnanců, a nedostaly se do ještě větších ztrát.

Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.

Vláda 24. srpna schválila prodloužení Antiviru A a B do konce října letošního roku. Podle odhadů MPSV budou náklady na prodloužení obou režimů celkem 4,25 mld. Kč. Program Antivirus se od března vyvinul v dostatečně masivní, ale zároveň i zacílený program k udržení zaměstnanosti. S ohledem na to, že stále hrozí nebezpečí dalších regionálních či celostátních vln koronavirové krize má stále velký význam. Důležitost jeho dalšího pokračování ukazují také makroekonomická data.

Praha 2. srpna (ČTK) - Možnosti odpuštění sociálních odvodů využilo v červnu 107.000 z celkem 186.000 menších firem, tedy zhruba tři pětiny. Úleva na pojistném se mohla týkat asi 735.000 jejich pracovníků. Placení sociálního pojištění si odložilo se sníženým penále zhruba 8500 firem se 165.000 zaměstnanci. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce. Podrobnější analýzu by mělo mít v srpnu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulých týdnech připravilo program konkrétních opatření, která pomohou zaměstnavatelům udržet vytvořená pracovní místa. Zaměstnanci by proto neměli mít obavu, že bude jejich místo zrušeno, stát se o ně postará díky Programu Antivirus. Přinášíme jednoduchý návod, jak je možné od dnešního dne požádat o refundaci vyplacených mezd zaměstnancům.

Praha 13. března (ČTK) - Ošetřovné by se mohlo vyplácet za všechny dny, po které zůstanou školy v Česku kvůli nákaze novým koronavirem zavřené. Zaměstnanci s nemocenským pojištěním by ho mohli dostávat na děti do 15 let. Živnostníkům, kteří na ošetřovné nemají nárok, by pak stát mohl poskytovat příspěvek 424 korun za den. Navrhlo to ministerstvo práce. Podle něj by opatření letos stála 1,5 až 2,5 miliardy korun. Návrh zákona zveřejnila na svém webu vláda. Projednat se ho chystá v pondělí.

Praha 14. června (ČTK) - Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Praha 11. června (ČTK) - Dotace na sociální služby by se v budoucnu mohly poskytovat na tři roky, ne jen na jeden rok jako dosud. Mohly by patřit mezi takzvané mandatorní výdaje. Jejich vyplacení by tedy zaručoval zákon, dnes na ně není nárok. Podle prvního návrhu ministerstva práce by to mohla obsahovat novela o sociálních službách. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle informací ČTK by zákon mohl také stanovit, jak velký podíl financí by na sociální služby měly poskytovat kraje, obce a stát.

Praha 21. března (ČTK) - Poslanci sněmovního sociálního výboru kritizovali dnes ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) za její nedávné nařízení, podle něhož bez jejího souhlasu nesmějí pracovníci resortu poskytovat novinářům a poslancům žádné informace. Výbor ji vyzval, aby příkaz zrušila. Na postup ministerstva si dnes stěžoval vládní poslanec Aleš Juchelka z ANO. Od ministerstva nedostal vyžádané údaje o plánech pro budoucí čerpání peněz z EU. Úředníci se odvolali na příkaz a doporučili mu, aby se raději obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj, kde je komunikace jednodušší.

Nový rok přináší řadu změn v oblasti práce a sociálních věcí. Už od ledna půjde vyčerpat rodičovský příspěvek rychleji, na přídavky na dítě dosáhne více rodin a výrazně se zvyšují důchody i minimální mzda. V průběhu roku 2018 pak budou zavedeny dvě nové dávky, tzv. otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

Praha 5. února (ČTK) - Ministerstvo práce plánuje stanovit v zákoně dobu, jakou by měl člověk strávit v důchodu. Měla by odpovídat zhruba čtvrtině života. Podle toho by se pak v budoucnu upravoval i věk odchodu do penze. Vedení resortu ho ale nejdřív chce zastropovat na 65 letech. Vyplývá to z návrhu věcného záměru zákona, který na svém webu zveřejnila vláda. Ministerstvo financí s navrhovaným modelem a zastropováním penzijního věku nesouhlasí.

Praha 20. listopadu (ČTK) - Ministerstvo práce by mělo příští rok připravit celkem 18 zákonů, vládních nařízení a novel. Vládě má předložit mimo jiné zákon o sociálním bydlení. Podle původních záměrů přitom mělo v roce 2016 chystat už jen čtyři předpisy. Příprava některých norem se opožďuje. Vyplývá to z návrhu legislativního plánu a ze schváleného výhledu legislativních prací.

Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.