MPSV představilo přepracovaný návrh zákona o zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v listopadu loňského roku návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Navrhovaná novela by měla zejména zpřísnit stávající definici nelegální práce i podmínky agenturního zaměstnávání. Nedávno MPSV předložilo přepracovaný návrh novely, který oproti návrhu původnímu, v části upravující agenturní zaměstnávání, přináší několik podstatných změn.
První významnou změnou, na kterou bychom chtěli upozornit a která se jistě citelně dotkne velké většiny žadatelů, je zvýšení kauce pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Kauce by se měla zvýšit z původních 500 tisíc korun na 1 milion korun. Oproti původnímu návrhu novely z loňského listopadu se kauce ještě podstatně navýšila, když původní návrh počítal s navýšením na „pouhých“ 750 tisíc korun. Dá se tedy očekávat, že na povolení dosáhne ještě méně žadatelů.
Změny nastaly i v prokazování bezúhonnosti žadatele. Podmínkou pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání bude mezi jiným splnění podmínky, že žadateli v posledních třech letech před podáním žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání nebyla uložena pravomocná pokuta za přestupek, který by představoval důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Oproti původní listopadové verzi návrhu se jedná o zmírnění podmínek, když původní verze počítala již se spácháním přestupku namísto uložení pravomocné pokuty.
Změny agenturního zaměstnání by se mohly dotknout i uživatelů. Přepracovaný návrh novely, která se týká změn ustanovení zákoníku práce, sice upouští od původního zákazu vymezení doby určité u zaměstnanců agentury práce dobou dočasného přidělení u uživatele, nicméně stanoví, že byla-li doba dočasného přidělení vymezena dobou přidělení k uživateli, a má-li dočasné přidělení skončit předčasně, nesmí pracovněprávní vztah skončit dříve než nejméně 14 kalendářních dnů po dni, v němž bylo jeho skončení oznámeno zaměstnanci. Tato úprava má zamezit tomu, aby pracovní poměr agenturního zaměstnance ze dne na den skončil. Současně má být omezena i doba trvání dočasného přidělení k uživateli na maximálně tři roky, bez možnosti dalšího prodloužení. Nově se současně doplňuje, že maximální tříleté období se bude posuzovat v rámci referenčního období pěti let. Pokud budou uživatel i agenturní zaměstnanec i nadále ve spolupráci pokračovat, budou muset uzavřít přímý pracovně právní vztah. To znamená pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ledaže by od posledního dočasného přidělení u téhož uživatele uplynula doba tří let.
Další změny, které návrh novely přináší a které oproti původnímu návrhu zůstaly nezměněny, se týkají splnění kvalifikačních podmínek odpovědného zástupce agentury práce. Dobu odborné praxe bude odpovědný zástupce povinen získat v době deset let bezprostředně předcházející podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Odbornou praxí se pro účely získání povolení ke zprostředkování zaměstnání rozumí prokazatelný soustavný osobní výkon zprostředkovatelské činnosti v rozsahu nejméně 20 hodin týdně.
Dobrou zprávou na závěr je zrušení povinného pojištění agentur práce pro případ jejich úpadku, když toto pojištění nepřineslo očekávané výsledky. Agentury práce se rovněž dočkají příznivějších podmínek při případném odebírání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Při současné právní úpravě zákona o zaměstnanosti má Generální ředitelství Úřadu práce povinnost odejmout povolení za jakákoliv porušení zákona o zaměstnanosti. Zákonodárce usoudil, že některá porušení zákona nejsou natolik závažná a neměla by obligatorně vést k odejmutí povolení. Nově by Generální ředitelství Úřadu práce mělo povolení odnímat jen za nejzávažnější porušení, jako například za umožnění nelegální práce, zastřené zprostředkování, zprostředkování bez povolení nebo v jeho rozporu, nikoli však za prakticky jakékoli porušení zákona o zaměstnanosti, jako tomu bylo doposud.
Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2024. Legislativní proces je sice stále ještě na samém začátku, ale vzhledem k poměrně zásadním změnám, které má novela do oblasti zaměstnanosti přinést, doporučujeme, aby zaměstnavatelé průběh legislativního procesu sledovali a včas a pečlivě se na změny připravili.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




