Soudní platová bomba
Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.
Závažnost druhé věci dokreslují čísla. Soudkyně Okresního soudu Brno-venkov vysoudila za dva měsíce leden 2011 a leden 2012 dva různé platové doplatky. Za chybný výpočet průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře Ministerstvem práce a sociálních věcí vysoudila částku 10 600 Kč. Ovšem též vysoudila za tyto dva měsíce platový doplatek 35 100 Kč, neboť Nejvyšší soud s odkazem na nálezy Ústavního soudu rozhodl, že již na tyto měsíce má být zpětně užita platová základna ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jež je účinná od 1. 1. 2015.
Právní zásadou je, že nález Ústavního soudu rušící právní předpis působí do budoucna, ne zpětně. I v případě prohlášení výpočtu důchodů za neústavní 23. 11. 2010 bylo stanoveno, že nelze měnit již přiznané důchody. Vůči důchodcům je to zřejmé. A vůči soudcům ne? Ve věci rozhodoval Městský soud v Brně, Krajský soud v Brně a Nejvyšší soud. Městský a Nejvyšší soud jednaly v rozporu s právem v tom, že až do zrušení zákona je tento platný a je nutné podle něj postupovat a že nálezy Ústavního soudu rušící právní předpis nemají zpětnou účinnost. Oceňuji Krajský soud v Brně, který rozsudkem z 10. 12. 2013 (15 Co 103/2013-325) přiznal menší doplatek za chybu ve výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ale odmítl zpětně přiznat trojnásobek této průměrné mzdy jako platovou základnu soudců. Soudci krajského soudu právo nadřadili nad svou peněženku.
Při debatě o tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu v Otázkách Václava Moravce 25. 1. 2015 nebyl moderátor schopen na věc upozornit. Nepoukázali na to ani přítomní předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. Přitom uvedený rozsudek, který je zveřejněn na internetu, donesl předseda Nejvyššího soudu s sebou. Mlžili tím, že hovořili jen o chybném výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vůbec nenašli odvahu komentovat zásadní průlom, kdy Nejvyšší soud podstatně vyšší částku přiznal několikaletou zpětnou aplikací trojnásobku tohoto průměru jako platové základny. Stát může ještě podat proti této části rozsudku Nejvyššího soudu ústavní stížnost. Jinak bude čelit požadavkům na několika miliardové doplatky platů. Každý soudce, státní zástupce a právník na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových by získal přes půl milionu korun.
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?



