Články s tagem: plat

Dne 14. 1. 2026 vyhlásil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 351/2024, který přináší zásadní obrat do současné praxe na poli srovnatelných podmínek dočasně přidělených zaměstnanců, ale také zaměstnanců agenturních.

Praha 13. května (ČTK) - Soudci už podali k soudům desítky žalob kvůli doplacení letošních platů v souvislosti s novelou zákona o platech představitelů státu.

Valtice (Břeclavsko) 19. března (ČTK) - Novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu podle Justičního grémia odporuje českému ústavnímu pořádku. Rozhodnutí, zda tomu tak skutečně je, náleží Ústavnímu soudu (ÚS), shodli se dnes ve Valticích na Břeclavsku vrcholní představitelé soudů a státních zastupitelství.

Praha 24. října (ČTK) - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přislíbil odborům státních zastupitelství, že od Nového roku výrazně vzrostou mzdy jejich nejméně odměňovaných administrativních zaměstnanců.

Neuběhlo sotva ani pár měsíců od účinnosti poslední části významné novely zákoníku práce a vláda přišla s dalšími návrhy zasahujícími do pracovněprávní sféry. Připravili jsme si proto pro Vás článek, ve kterém se zaměříme na nedávno schválenou transpoziční novelu zákoníku práce, k jejíž účinnosti dochází v její většině k 1. 8. 2024. Některá ustanovení týkající se samorozvrhování směn zaměstnancem pak nabydou účinnosti k 1. 1. 2025.

Evropský soud pro lidská práva dnes vydal rozsudek ve věci platů šesti českých soudců. V něm jednomyslně shledal, že Česká republika neporušila práva stěžovatelů v souvislosti se zásahy do soudcovských platů v letech 2011–2014. Stěžovatelé před štrasburským soudem namítali porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.

Praha 12. dubna (ČTK) - Vláda vstoupí do trojice řízení vedených před Ústavním soudem (ÚS). Schválila to na svém zasedání, vyplývá z výsledků zveřejněných na webu kabinetu.

Praha 23. února (ČTK) - Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

Česká platná právní úprava odměňování ve veřejné správě je postavena mimo jiné na důsledné aplikaci principu seniority.

Jaká škoda vznikne zaměstnavateli, pokud vyplácí zaměstnanci vyšší mzdu na základě zaměstnancem úmyslně nesprávně uvedeného dosaženého vzdělání?

Praha 20. listopadu (ČTK) - Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.

Praha 14. prosince (ČTK) - Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok o devět procent. Novelu zákona dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí. Senát se sněmovní novelou zabýval ve středu a na sněmovní verzi nic nezměnil. Základní měsíční plat například poslance a senátora by se měl od ledna zvýšit o 6500 korun na 82.400 korun.

Přístup k osobním údajům jako je plat či odměna by měl být buď zcela výjimečný nebo předvídatelný s ohledem na funkci ve veřejné správě, říká v rozhovoru pro Právní prostor Miroslav Mocek z Krajského úřadu Pardubického kraje. Ten se svým příspěvkem o zpřístupňování informací o platech a odměnách vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

Praha 4. září (ČTK) - Kandidáti do říjnových komunálních voleb se mohou těšit na vyšší platy, menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD dnes rozhodla o jejich zvýšení o sedm procent od příštího roku. Vládní nařízení se týká i krajských politiků. O rozhodnutí kabinetu informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Starostové a primátoři budou podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, vydělávat od 39.054 korun do 111.304 korun. Hejtmani si polepší na částku mezi 117.162 a 128.878 korunami, které budou náležet šéfovi hlavního města vzešlému z letošních říjnových komunálních voleb.

Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je umožnit veřejnosti realizovat právo na informace ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na poskytování informací o platech zaměstnanců těchto orgánů. To ovšem neplatí absolutně, protože informace o platu zaměstnance jsou osobním údajem a tím pádem podléhají jisté ochraně.

Jedním ze základních principů pracovního práva je, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci. Zatímco v soukromé sféře jsou co do sjednávání odměňování za vykonanou práci zaměstnanec a zaměstnavatel nadáni značnou smluvní volností, u zaměstnanců ve veřejné sféře je právní úprava flexibilní méně.

Praha 12. listopadu (ČTK) - Pražské vrchní státní zastupitelství uspělo s žalobou proti uložení pokuty za plošné zveřejnění platů svých zaměstnanců díky dva roky starému rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten dovodil, že zákon upřednostňuje právo na informace o příjemcích veřejných prostředků před zájmem na ochranu jejich soukromí, a že poskytnutí informací lze tedy odepřít jen ve specifických případech. Vyplývá to ze zářijového rozhodnutí pražského městského soudu, které nyní ČTK získala.

V poslední době „klidné“ personální vztahy rozvířily otázky kolem odměňování žen, které – statisticky zjištěno – mají za stejnou práci nižší mzdu než muži. Není to ovšem problém současnosti, neboť podobné problémy se objevovaly již v minulosti, dá se říci od vstupu České republiky do EU. Orgány EU nás za řešení těchto otázek stále kritizují, i když s podobnými problémy se potýkají rovněž ostatní státy EU.

Brno 3. března (ČTK) - Tři soudci, kteří vedou platové spory se státem, chtěli jako vedlejší účastníci vstoupit do řízení Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti Okresního soudu pro Brno-venkov. Plénum ÚS jim nevyhovělo, zjistila ČTK ze soudní databáze. Stížnost se týká zpětného doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Od jejího podání uplyne brzy rok, ÚS zatím k rozhodnutí nedospěl.

Brno 15. září (ČTK) - Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov kvůli platům v justici převzalo k rozhodnutí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Původně ji řešil jeden z tříčlenných senátů. Stížnost v březnu podal jménem státu předseda okresního soudu Petr Jirsa. Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Stížnost se nezabývá statistickým údajem, který stát podle Nejvyššího soudu chybně používal pro stanovení platové základny.

Praha 17. července (ČTK) - Ústavní soud musí znovu zvážit otázku výpočtu platu soudců. Návrh na zrušení části příslušného zákona podal Obvodní soud pro Prahu 7, který řeší žalobu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na dotaz ČTK to dnes uvedl místopředseda obvodního soudu Roman Podlešák.

Brno 31. března (ČTK) - Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa dnes podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. "Chci, aby se celá věc definitivně uzavřela," řekl ČTK Jirsa. Uvedl, že měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje zájmy státu, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) potvrdil, že jeho úřad se na stížnosti po rozhodnutí vlády podílel.

Vláda schválila dohodu o řešení platových nároků soudců a státních zástupců. Ve skutečnosti nejde o závaznou dohodu. Tu by musela uzavřít s každým jednotlivě. Navíc neřešila platové náležitosti právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž plat vychází z platu státních zástupců.

Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.

Rokem 2014 končí zmrazení platů poslanců, členů vlády a některých dalších osob, které trvalo od roku 2008. Tuto skupinu původně tvořilo asi 5 000 osob. Přes 90% z nich tvořili státní zástupci, soudci a právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pro ně bylo zmrazení platu zrušeno v důsledku dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu. Nyní se týká jen asi 400 lidí.