Ústavní soud bude muset znovu zvážit výpočet platu soudců

Žalobu podal letos v březnu člen NKÚ Petr Neuvirt. Šéf úřadu Miloslav Kala už před tím uvedl, že chce změnit loňské rozhodnutí Ústavního soudu k výpočtu mzdové základny pro platy soudců, která se od letoška zvýšila z dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek. Podle Kaly mohou platy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou na rozdíl třeba od platů učitelů. Mohly by se tak prý vymknout reálným společenským měřítkům.

Obvodní soud se podle Podlešáka obrátil na ústavní soudce 16. června. Navrhuje zrušení té části zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, která se týká stanovení platové základny.

“Podle občanského soudního řádu soud řízení přeruší, jestliže dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem,” vysvětlil Podlešák tento postup. Projednávání žaloby NKÚ zároveň obvodní soud odročil naneurčito, protože není zřejmé, jak dlouho bude Ústavní soud tuto otázku řešit.

Návrh na zrušení sporné části platového zákona dostal jako soudce zpravodaj na starost Jaroslav Fenyk, zjistila dnes ČTK z přehledu plenárních věcí Ústavního soudu. Zpravodaj připraví návrh rozhodnutí, o kterém pak bude hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.

Problém s platy soudců, respektive s jejich doplacením, letos intenzivně řešila i vláda. Nejvyšší soud koncem loňského roku rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovení platové základny správný statistický údaj. Ministerstvo spravedlnosti se s představiteli justice následně dohodlo na kompromisu: zavázalo se zaplatit soudcům a státním zástupcům částku, která představuje rozdíl mezi výší platů vyplacených v letech 2012 až 2014 a jejich výší, která by byla vyplacena při použití jiného výpočtu. Soudci a žalobci, kteří na dohodu přistoupili, se vzdali větší části svých nároků. Podle údajů ministerstva činí vyplacená suma dohromady 1,17 miliardy korun.

Také sporný verdikt Nejvyššího soudu musejí částečně přezkoumat ústavní soudci, a to na základě stížnosti předsedy Okresního soudu pro Brno-venkov Petra Jirsy. Jeho stížnost se týká jen zpětného doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Naopak se nezabývá statistickým údajem, který stát podle NS chybně používal pro stanovení platové základny. Nejvyšší soud měl podle stížnosti více zvažovat, zda neexistuje veřejný zájem, který by převážil nad právem na zpětné doplacení platu soudce.