Články s tagem: soudci

Tento článek se věnuje projevům, které zazněly nebo byly napsány v souvislosti s rozhodovací činnosti soudců. Soudce by měl každým svým projevem sledovat zájem na tom, aby justice dobře fungovala, a to díky tomu, že bude mít na zřeteli i další zájmy, které k dobrému fungování soudnictví přispívají.

Finanční situace státu není dostatečně výjimečně tíživá, aby odůvodnila restrikci soudcovských platů.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Štrasburk/Brusel 8. července (zpravodajka ČTK) - Česká republika v uplynulém roce dosáhla určitého pokroku pokud jde o odměňování soudců a státních zástupců. Dílčí úspěchy byly zaznamenány i ve snahách o zkrácení délky řízení.

Praha 26. června (ČTK) - Stát zatím nedoplatí soudcům platy, které jim letos fakticky zmrazila vládní novela. Ačkoliv několik soudců již uspělo s žalobami argumentujícími porušením evropského primárního práva, vláda by podle informací ČTK chtěla vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS).

Praha 13. května (ČTK) - Soudci už podali k soudům desítky žalob kvůli doplacení letošních platů v souvislosti s novelou zákona o platech představitelů státu.

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Justiční blok kongresu Právního prostoru pravidelně využívám pro zamyšlení nad stavem vrcholných soudů. Ani letos to nebude jinak. Navážu na svá vystoupení v minulých letech, jakož i na příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším soudem v září 2023 u příležitosti jeho 30. narozenin, jejíž název by bylo možné volně parafrázovat slovy „k čemu jsou dobré vrcholné soudy“. Fakta, která zmiňuji, jsou veřejně známá, jsou dostupná, a jakkoliv jsou znepokojivá, nechávají nás překvapivě chladnými. Jako bychom si prostě zvykli na to, že „věci jsou tak, jak jsou“.

Evropský soud pro lidská práva dnes vydal rozsudek ve věci platů šesti českých soudců. V něm jednomyslně shledal, že Česká republika neporušila práva stěžovatelů v souvislosti se zásahy do soudcovských platů v letech 2011–2014. Stěžovatelé před štrasburským soudem namítali porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.

Praha 17. června (ČTK) - U soudů vyšších stupňů v Česku stále působí výrazně méně žen v talárech než mužů. Podle Daniely Zemanové, aktuálně jediné ústavní soudkyně a dlouholeté soudkyně Nejvyššího správního soudu, to vypovídá zejména o tom, že vedení soudů nepovažuje změnu tohoto stavu za prioritu.

Praha 18. května (ČTK) - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dnes s představiteli justice shodl na základních parametrech připravovaného návrhu zákona, který zavádí dvoustupňové kárné řízení soudců a státních zástupců.

Praha 12. dubna (ČTK) - Vláda vstoupí do trojice řízení vedených před Ústavním soudem (ÚS). Schválila to na svém zasedání, vyplývá z výsledků zveřejněných na webu kabinetu.

Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.

Praha 22. srpna (ČTK) - Soudcovská unie se ostře ohradila proti argumentům, kterými ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětlil své rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně.

Brno 1. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení věkové hranice 70 let, která pro soudce v Česku znamená odchod z justice. Návrh podal Okresní soud v Olomouci, který měl pochybnosti o ústavnosti části zákona o soudech a soudcích.

Co stojí za efektivním fungováním soudní moci? Rozhodovací činnost soudů by nebyla možná bez státní správy soudů.

Mnohé nepřekvapí, že na 10. ročníku kongresu Právní prostor vystoupí i jedna z největších stálic tohoto kongresu - prezident Soudcovské unie ČR a místopředseda Městského soudu v Praze JUDr. Libor Vávra.

Svoboda projevu je chráněna a svoboda projevu soudců není výjimkou. Na rozdíl od ostatních lidí ve společnosti jsou však soudci ve svých projevech limitováni zákonnými i etickými požadavky na výkon funkce soudce.

Na 3500 polských soudců a prokurátorů podepsalo výzvu, ve které žádají polské úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory polského nejvyššího soudu. Unijní soud v polovině července shledal, že disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem Evropské unie. S odkazem na polský server OKO.press o tom dnes informoval EUobserver.

Justice, jako jedna ze tří složek státní moci, se dnes a denně těší hojné pozornosti odborné i laické veřejnosti. K aktuálně „nejžhavějším“ tématům patří otázky nezávislosti personálního aparátu soudů, mechanismu ustavování soudců do funkce a pozornosti neuniká, nejen ve vztahu k justici, ale k právu obecně, ani otázka jeho genderové neutrality.

V souvislosti se jmenováním do funkce skládá každý soudce soudcovský slib. Jaké etické a morální zásady z něho vyplývají? Která vlastnost je soudci při jeho profesi nejcennější? Je obtížné se jako soudce vyrovnat s určitým omezením svobody projevu?

Kolegialitu při rozhodování soudních těles je nutné chápat jako zájem jednotlivých členů rozhodovacího tělesa, typicky soudního senátu, si naslouchat, diskutovat a připustit si možnost správnosti i jiného názoru v rámci společného zájmu o vynesení právně správného rozhodnutí.

Ústavní soudci přijdou po vzoru poslanců a senátorů o úplnou přestupkovou imunitu. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal senátní novelu, která změnu předpokládá. O jeho podpisu informoval Pražský hrad. Předloha bude účinná od čtvrtého měsíce potom, co vyjde ve sbírce.

Zřejmě to byla jen jakási novinářská zkratka, ale zaujalo mě, že předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa při setkání s prezidentem republiky na téma výběru soudců, zejména ohledně věkového limitu počátku kariéry, údajně zauvažoval, zda by „nebylo načase přejít do jiného modelu, kdy se budou vybírat do soudních funkcí lidé, kteří mají za sebou profesionální či mravní stopu danou svou třeba dvacetiletou praxí“[1]. To je odvážná myšlenka, kterou jsem dosud v debatách o výběru soudců nezaznamenal.

Nejvyšší soud v prosinci roku 2016 podal Soudnímu dvoru EU další předběžnou otázku, týkající se odměn za pracovní pohotovost. Tentokrát se jednalo o vnitrostátní spor o odměnu za pracovní pohotovost soudců, kterým na rozdíl od ostatních zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru taková odměna nenáleží. Druhou částí předběžné otázky byla problematika stejné odměny pro všechny soudce, sice odvislé od počtu let započtené doby, avšak bez reflexe různého počtu hodin pracovní pohotovosti, kterou konkrétní soudce vykonává.