Stížnost kvůli platům v justici bude řešit plénum Ústavního soudu
Brno 15. září (ČTK) - Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov kvůli platům v justici převzalo k rozhodnutí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Původně ji řešil jeden z tříčlenných senátů. Stížnost v březnu podal jménem státu předseda okresního soudu Petr Jirsa. Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Stížnost se nezabývá statistickým údajem, který stát podle Nejvyššího soudu chybně používal pro stanovení platové základny.
Předáním stížnosti plénu vyhověl tříčlenný senát Jirsovu návrhu. Důvodem je to, že v celé sérii starších platových nálezů Ústavního soudu také rozhodovalo plénum. Podle Jirsovy stížnosti by bylo vhodné, aby celou problematiku platů v justici přibližně po 15 letech uzavřel opět závazný nález pléna, který nedá prostor pro další vývoj právního názoru jednotlivých senátů. Ústavní soud nyní podle stručného usnesení zohlednil také závažnost věci.
Stížnost směřuje proti části loňského kontroverzního verdiktu Nejvyššího soudu. Měl prý více zvažovat, zda neexistuje veřejný zájem, který by převážil nad právem na zpětné doplacení platu soudce. Stížnost, na jejíž formulaci se podílelo ministerstvo spravedlnosti, poukazuje na starší nález Ústavního soudu, který se v minulosti proti zpětnému doplacení platů soudcům postavil s vysvětlením, že je třeba zklidnit atmosféru a zmírnit napětí vyvolané nepředvídatelnými zásahy do státního rozpočtu.
Nejvyšší soud loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd. Na základě verdiktu vznikl totožný nárok také dalším soudcům a žalobcům. Vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou na kompromisním dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak verdikt vyžádal.
Podle dohody se státem soudci dostali peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Podle údajů z června stát vyplatil soudcům a žalobcům dohromady zhruba 1,17 miliardy korun. Soudci do června podepsali 96 procent z celkového možného počtu dohod, žalobci přes 99 procent.
Dohodou stát ušetřil asi čtyři miliardy. Jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu o Jirsově stížnosti se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupili.
Platy v justici řeší Ústavní soud také v dalším řízení. V červenci dostal návrh na zrušení části příslušného zákona. Podal jej Obvodní soud pro Prahu 7, který řeší žalobu Nejvyššího kontrolního úřadu. Šéf úřadu Miloslav Kala už dříve uvedl, že chce změnit loňské rozhodnutí Ústavního soudu k výpočtu mzdové základny pro platy soudců, která se od letoška zvýšila z dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek. Podle Kaly mohou platy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou - na rozdíl třeba od platů učitelů. Mohly by se tak prý vymknout reálným společenským měřítkům.
Jan Tomandl dr
Další články
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.



