Nový výpočet dovolené bude spravedlivější
Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.
Minimální zákonná výměra dovolené v délce 4 týdny ročně zůstává zachována. Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné týdenní pracovní doby a roční výměry dovolené (např. 40 h týdenní pracovní doba x 4 týdny dovolené za rok = nárok na dovolenou činí 160 hodin za rok, u polovičního úvazku to bude polovina). Zaměstnanci pak bude náležet za každou odpracovanou jednu celou týdenní pracovní dobu 1/52 nároku na dovolenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje, že vyrovná čerpání dovolené v profesích, kde zaměstnanec uprostřed roku změní úvazek nebo pro pracovníky, kteří v rámci týdne, v různé dny odpracují různý počet hodin, popř. v podnicích, kde zaměstnanci pracují v tzv. krátkém a dlouhém týdnu.
Zaměstnancům, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, tato novela změnu nepřinese a jejich nárok na dovolenou se z hlediska rozsahu nezmění.
Zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak při čerpání dovolené od pondělí do pátku, vyčerpá za týden 40 hodin dovolené.
Zaměstnanci budou čerpat minimálně půl dne dovolené.
Novela dále umožní zaměstnanci převést do dalšího roku pouze část dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku 4 týdnů.
Podle nových pravidel se bude postupovat u dovolené za kalendářní rok 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
