Nový výpočet dovolené bude spravedlivější
Novela zákoníku práce upravuje od 1. ledna 2021 nově výpočet nároku na dovolenou. Dovolená se nebude poskytovat za odpracované dny, ale za skutečně odpracovanou dobu, bude tedy záležet na počtu odpracovaných hodin.
Minimální zákonná výměra dovolené v délce 4 týdny ročně zůstává zachována. Délka dovolené se stanoví jako násobek příslušné týdenní pracovní doby a roční výměry dovolené (např. 40 h týdenní pracovní doba x 4 týdny dovolené za rok = nárok na dovolenou činí 160 hodin za rok, u polovičního úvazku to bude polovina). Zaměstnanci pak bude náležet za každou odpracovanou jednu celou týdenní pracovní dobu 1/52 nároku na dovolenou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje, že vyrovná čerpání dovolené v profesích, kde zaměstnanec uprostřed roku změní úvazek nebo pro pracovníky, kteří v rámci týdne, v různé dny odpracují různý počet hodin, popř. v podnicích, kde zaměstnanci pracují v tzv. krátkém a dlouhém týdnu.
Zaměstnancům, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, tato novela změnu nepřinese a jejich nárok na dovolenou se z hlediska rozsahu nezmění.
Zaměstnanec, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak při čerpání dovolené od pondělí do pátku, vyčerpá za týden 40 hodin dovolené.
Zaměstnanci budou čerpat minimálně půl dne dovolené.
Novela dále umožní zaměstnanci převést do dalšího roku pouze část dovolené, která přesahuje zákonnou minimální délku 4 týdnů.
Podle nových pravidel se bude postupovat u dovolené za kalendářní rok 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
