Články s tagem: pracovní právo

Evropská směrnice cílí na platformové práce jako Uber, Bolt aj. a zavádí domněnku zaměstnání. Jaký to má dopad na český test závislé práce?

Zamyšlení nad vybranými problémy spojenými s vymezením závislé práce: atypické formy výkonu práce, změna definice nelegální práce směřující k ulehčení činnosti kontrolních orgánů a legislativní změny práce na dálku.

Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?

Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla oficiálně vyhlášena a nabývá účinnosti již 1. června 2025.

V praxi pracovního práva často dochází ke sporům ohledně povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů je správné a včasné vydání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) a dalších dokumentů, které mají zásadní význam pro zaměstnance při uplatňování jejich práv u nových zaměstnavatelů či státních orgánů.

Poslanecká sněmovna v pátek 8. 3. 2025 schválila dlouho diskutovanou tzv. flexinovelu, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy a přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb. přináší další změny v oblasti ochrany zdraví při práci. Zaměřuje se na tři klíčové oblasti: úpravu práce s biologickými činiteli, bezpečnostní přestávky a hygienické požadavky na osvětlení pracovišť. Reaguje na směrnice EU, zejména směrnici Komise (EU) 2019/1833, a usnadňuje aplikaci pravidel v praxi.

Ve dnech 25. až 26. 3. 2025 proběhne v zámeckém hotelu Valeč druhý ročník kongresu Pracovní právo a personalistika pořádaný vzdělávacími společnostmi Studio W a Poradce podnikatele. Kongres nabízí nabitý program i relax v prostředí luxusního hotelu.

Loni v létě nabyla částečné účinnosti tzv. „Valmech“ novela zákoníku práce. Novela transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Kromě úpravy minimální mzdy má směrnice za cíl i podporu kolektivního vyjednávání a zvýšení pokrytí pracovního trhu kolektivními smlouvami.

Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.

Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.

Od září 2022 se objevilo téma propojující nový občanský zákoník, zákoník práce, mezinárodní právo a veřejné právo.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Můj příspěvek bude o práci na dálku, dnes hojně využívaném institutu. Jeho cílem není jen vyložit současnou úpravu, ale podívat se i na její vývoj, protože současná úprava není konečná, a bude se zcela jistě vyvíjet legislativně i, a to především, interpretačně. A jak všichni víme, vývoj interpretací je někdy daleko dynamičtější, než vývoj textu zákona.

V naší nejnovější epizodě se zaměřujeme zejména na dynamiku mezi ochranou práv zaměstnanců a podporou podnikatelského prostředí.

Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.

Již téměř tři desítky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky uspěly u soudu ve sporu o odměňování pracovní pohotovosti. Ačkoliv ji byli nuceni držet na policejní služebně, vyplácena jim byla pouze třetina mzdy.[1] Problematika místa, kde se pracovní pohotovost drží, je tak navzdory ustálené soudní praxi stále aktuální.