Flexinovela zákoníku práce: 5 hlavních úkolů pro zaměstnavatele
Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.
Praxe ukáže, do jaké míry se podařilo cíle naplnit, všechny nás v každém případě čekají změny, se kterými je od června nutné počítat. V konkrétních případech může být nutné provést jednostranné změny, například vnitřní předpisy zaměstnavatele, zejména pokud tyto dokumenty obsahují extenzivnější citace neúčinných ustanovení zákoníku práce.
Změny budou chtít smlouvy i poučení při nástupu
Některé změny mohou vyžadovat úpravu pracovní smlouvy nebo DPP či DPČ, např. v otázce mlčenlivosti. Úpravy bude v každém případě vyžadovat poučení zaměstnavatele pro nastupující zaměstnance dle § 37 resp. § 77a zákoníku práce.
TOP 5 to-do pro zaměstnavatele
- Zrevidovat vnitřní předpisy a informační materiály dle § 37 resp. § 77a ZP
- Zkontrolovat a přenastavit interní procesy v souvislosti s výpovědí
- Vyřešit mlčenlivost týkající se odměňování (upravit vnitřní předpisy, navrhnout změny smluv)
- Provést revizi nastavení zkušební doby
- Vyhodnotit nové možnosti a změny práv a povinností u některých skupin zaměstnanců (např. pracovnělékařské prohlídky, práce mladistvých nebo práce rodičů)
Hlavní novinka: Výpovědní doba a výpověď
Nejzásadnější novinky v rámci novelizace se týkají výpovědní doby. Výpovědní doba (nejčastěji 2 měsíce) začíná podle nové právní úpravy běžet dnem doručení výpovědi druhé straně a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.
Uplynutím tohoto dne pracovní poměr končí. Zaměstnanci i zaměstnavatelé tak budou nově muset pečlivě hlídat termín doručení výpovědi, protože termín skončení pracovního poměru již nemusí vycházet na konec měsíce, jak tomu bylo dříve.
Modelová situace 1
Výpověď daná zaměstnavatelem 16. 4., zaměstnanci doručeno 20. 4.
- Dosud: Výpovědní doba běží od 1. 5. do 30. 6.
- Nově: Výpovědní doba běží od 20. 4. do 20. 6.
Modelová situace 2
Výpověď daná zaměstnancem 20.12., zaměstnavateli doručeno 30. 12.
- Dosud: Dosud: Výpovědní doba běží od 1. 1. do 28. 2. (nebo 29. 2.)
- Nově: Výpovědní doba běží od 30. 12. do 28. 2. (nebo 29. 2.)
Novelizace přináší ještě další změny týkající se výpovědí, nově dochází ke sloučení výpovědních důvodů souvisejících se ztrátou zdravotní způsobilosti (pozbytí zdravotní způsobilosti a dosažení maximální přípustné expozice dle § 52 písm. d) a písm. e) ZP). V případě výpovědi zaměstnavatele podle § 52 písm. f) až h) ZP dochází ke zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc.
Nově je možné délku a běh výpovědní doby změnit písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, nelze však uzavřít dohodu zkracující práva a povinnosti pod zákonný standard.
Co se mění ve zkušební době
Dalším velkým tématem novely jsou změny týkající se zkušební doby. Zkušební doba může být u řadových zaměstnanců nově maximálně 4měsíční, u vedoucích zaměstnanců až 8měsíční. Zkušební doba nemůže být delší, než je polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Zkušební dobu je možné dodatečně prodloužit dohodou stran, tato možnost se však nevztahuje na již běžící nebo proběhlé zkušební doby.
Výplata odstupného
Novelizace přináší změnu výplat odstupného. Odstupné bude nově v některých případech nahrazeno jednorázovou náhradou nemajetkové újmy, kterou bude mít zaměstnavatel možnost čerpat ze zákonného pojištění.
Změny pro pracující rodiče
Novela přináší dále změny pro pracující rodiče. Nově bude rodičům umožněno oficiálně si přivydělávat u stávajícího zaměstnavatele na DPP či DPČ (neplatí pro mateřskou dovolenou, pouze pro rodičovskou). Zákon také nově garantuje rodičům návrat na stejné místo a pracoviště, pokud se z rodičovské dovolené vrátí do 2 let věku dítěte (tzv. právo na „stejnou židli“), v případě pozdějšího návratu budou platit dosavadní pravidla (zařazení dle pracovní smlouvy).
Novelizace zákona v souvislosti s pokrýváním potřeb zaměstnavatele, který má zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené, umožňuje využít jiná pravidla pro nastavení pracovního poměru na dobu určitou. Počet opakování pracovních poměrů na dobu určitou pro zaměstnance zastupující nepřítomného rodiče na mateřské či rodičovské dovolené není limitován; celkový limit je stanoven na 9 let.
Doložky mlčenlivosti
Zásadní změnu přináší nová právní úprava v tématu doložek mlčenlivosti – zaměstnavatel není nově oprávněn navrhovat ani vyžadovat mlčenlivost týkající se odměňování. Podobné doložky jsou nepřípustné, jejich ujednání by bylo nicotné a zaměstnavateli v této souvislosti hrozí sankce.
Další klíčové změny
Novinek je v rámci novelizace pochopitelně více, přinášíme přehled pouze těch nejdůležitějších změn. Každý zaměstnavatel by měl provést kontrolu dokumentace, vnitřních předpisů a procesů dle jeho skutečných potřeb. To samozřejmě platí i pro zaměstnance, pokud si nejsou jistí, že zaměstnavatel jedná v souladu s (novou) zákonnou úpravou.
Výběr hlavních změn
- Běh výpovědní doby – změna počítání výpovědní doby
- Změny příznivé pro rodiče a pečující osoby – DPP/DPČ, návrat na původní pracovní místo
- Zkrácení výpovědní doby
- Delší zkušební doba
- Sjednocení “zdravotních” výpovědních důvodů a zavedení jednorázové náhrady místo odstupného
- Práce mladistvých s neukončenou povinnou školní docházkou (již od 14 let)
- Výplata v cizí měně
- Zrušení pracovnělékařských prohlídek u „první” skupiny zaměstnanců
- Doručování mzdového a platového výměru
- A další…
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




