Články s tagem: pracovní poměr

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).

Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.

V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2419/2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkami doručování pracovněprávních písemností a podmínkami změny pracovního zařazení vedoucího zaměstnance.

Na přelomu roku mění řada lidí zaměstnavatele a uzavírá nové pracovní smlouvy.

Tento judikát měsíce navazuje na jeden z dřívějších, konkrétně na judikát měsíce listopadu 2024.

Jednou z největších a nejdůležitějších oblastí, která byla změněna flexinovelou, je právní úprava skončení pracovního poměru. Tento článek níže shrnuje nejzásadnější změny.

Praha 23. července (ČTK) - Městský soud v Praze v úterý potvrdil pokutu 2,5 milionu korun, kterou loni v březnu Státní úřad inspekce práce (SÚIP) vyměřil provozovateli e-shopu s potravinami Rohlík.cz za typ smluv, které uzavírala se svými kurýry.

Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.

Článek se soustředí na téma související s okamžitým zrušením pracovního poměru (i s institutem výpovědi z pracovního poměru) dávaného zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to konkrétně na typizované – stále často v soudní praxi řešené – situace spočívající v přímém a v nepřímém útoku na majetek zaměstnavatele a v nedocházení zaměstnance do práce (v zameškávání práce zaměstnancem).

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla oficiálně vyhlášena a nabývá účinnosti již 1. června 2025.

V praxi pracovního práva často dochází ke sporům ohledně povinností zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů je správné a včasné vydání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) a dalších dokumentů, které mají zásadní význam pro zaměstnance při uplatňování jejich práv u nových zaměstnavatelů či státních orgánů.

V tomto judikátu měsíce se podíváme na další zajímavý pracovněprávní příběh.

Novela zákoníku práce, známá jako „flexinovela“, byla tento týden vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabude tak účinnosti 1. června 2025.

Hlavním cílem chystané novely zákoníku práce, tzv. flexinovely, která byla pod sněmovním tiskem č. 775 schválena Poslaneckou sněmovnou dne 7.3.2025, je zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů.

Poslanecká sněmovna v pátek 8. 3. 2025 schválila dlouho diskutovanou tzv. flexinovelu, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy a přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Pracovní právo prochází v posledních měsících velkými změnami. Jednou z nich je tzv. flexinovela zákoníku práce, v jejímž centru stojí potřeba reagovat na moderní pracovní trh, přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů a podpořit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.

Běžná praxe zaměstnavatelů spočívající v udělení výpovědi pro jistotu v situaci, kdy již se zaměstnancem zrušili okamžitě pracovní poměr, se nemusí vyplatit.

Jaké jsou základní prvky právní obrany zaměstnance v případě neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce (ZP), která má za cíl přinést větší flexibilitu pracovního trhu. Jedná se o zásadní novinky, jejichž finální podoba se však s velkou pravděpodobností ještě změní v průběhu legislativního procesu. Samotný návrh novely se momentálně připravuje, my Vám však už teď přinášíme nejzásadnější zvažované změny.

Dnes se budeme zabývat otázkou souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.