Pět otázek pro Miroslava Hromadu: Pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu
Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.
Jakému tématu se budete na kongresu Právní prostor věnovat?
Ve svém příspěvku se zaměřím na aktuální rozhodnutí v pracovněprávních věcech, včetně těch, které byla sice již uveřejněna na úřední desce Nejvyššího soudu, ale nebyla ještě komentována odborným tiskem. Těžiště rozhodovací činnosti pracovněprávního senátu spočívá pochopitelně v problematice rozvazování pracovního poměru. V poslední době rezonovala témata jako nevhodné chování úředníka ke klientům, porušování autorských práv zaměstnanci, zákaz výpovědi z důvodu těhotenství. Neméně zajímavé jsou případy, v nichž bylo sporné působení odborové organizace u zaměstnavatele, proplácení dovolené nebo které se věnovaly rozlišení mezi náhradou škody a bezdůvodným obohacením v pracovněprávních vztazích.
Máte nějaký oblíbený pracovněprávní judikát z posledních let?
Oblíbený mám například rozsudek ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3382/2020, týkající se problematiky uzavření smlouvy, zde konkrétně kvalifikační dohody. Připomínám jej s oblibou svým studentům proto, aby svoji pozornost věnovali i těm zdánlivě nevýznamným ujednáním ve smlouvě.
V jaké kvalitě chodí na Nejvyšší soud dovolání v pracovněprávních kauzách?
Setkáváme se s oběma druhy dovolání. První jsou sepsána právním zástupcem, který umí vystihnout podstatnou právní otázku a vymezit přípustnost dovolání. Druhá skupina se sice mnohdy vyznačuje velkým počtem stránek, které jsou však jen shrnutím toho, co se dosud v řízení událo, překopírováním dosavadních podání a povšechnou, byť mnohdy útočnou, kritikou rozhodnutí soudů nižších soudů. Asi tušíte, která skupina bývá úspěšnější.
Kdybyste byl v roli zákonodárce, jaké pravidlo, podle něhož musíte nyní rozhodovat, byste změnil a proč?
Nemusel bych měnit žádný zákon, stačil by mně fungující elektronický spis.
Zákoník práce stojí na výrazné ochraně zaměstnanců. Národní ekonomická rada vlády navrhuje tuto ochranu snížit, například zavedením možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, a to s cílem rozhýbat českou ekonomiku. Co na tyto tendence říkáte?
Nechci se vyjadřovat k otázkám politickým. Co jsem poznal sám z praxe projednávání sporů o rozvázání pracovního poměru na všech stupních soudní soustavy, tak to jsou v drtivé většině případů dvě strany, u nichž si po dlouhém, drahém a mnohdy osobně vyčerpávajícím řízení není možné představit další spolupráci založenou na vzájemné důvěře. Takže si myslím, že pokud by byla hned při ukončení pracovního poměru poskytnuta finanční kompenzace vyvažující rizika soudního sporu, jemuž by se předešlo, bylo by to pro obě strany ve výsledku dobré řešení. Samozřejmě by ani zde nebylo možné rezignovat na taková zásadní práva, jako je například ochrana před diskriminací.
Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?




