Pět otázek pro Miroslava Hromadu: Pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu
Miroslav Hromada je soudce Nejvyššího soudu, vysokoškolský učitel i autor odborných textů se specializací na pracovněprávní vztahy. Jako jeden ze čtyř zajímavých přednášejících vystoupí v rámci pracovněprávního bloku na kongresu Právní prostor. Že je na co se těšit napovídá i dnešní rozhovor.
Jakému tématu se budete na kongresu Právní prostor věnovat?
Ve svém příspěvku se zaměřím na aktuální rozhodnutí v pracovněprávních věcech, včetně těch, které byla sice již uveřejněna na úřední desce Nejvyššího soudu, ale nebyla ještě komentována odborným tiskem. Těžiště rozhodovací činnosti pracovněprávního senátu spočívá pochopitelně v problematice rozvazování pracovního poměru. V poslední době rezonovala témata jako nevhodné chování úředníka ke klientům, porušování autorských práv zaměstnanci, zákaz výpovědi z důvodu těhotenství. Neméně zajímavé jsou případy, v nichž bylo sporné působení odborové organizace u zaměstnavatele, proplácení dovolené nebo které se věnovaly rozlišení mezi náhradou škody a bezdůvodným obohacením v pracovněprávních vztazích.
Máte nějaký oblíbený pracovněprávní judikát z posledních let?
Oblíbený mám například rozsudek ze dne 19. 5. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3382/2020, týkající se problematiky uzavření smlouvy, zde konkrétně kvalifikační dohody. Připomínám jej s oblibou svým studentům proto, aby svoji pozornost věnovali i těm zdánlivě nevýznamným ujednáním ve smlouvě.
V jaké kvalitě chodí na Nejvyšší soud dovolání v pracovněprávních kauzách?
Setkáváme se s oběma druhy dovolání. První jsou sepsána právním zástupcem, který umí vystihnout podstatnou právní otázku a vymezit přípustnost dovolání. Druhá skupina se sice mnohdy vyznačuje velkým počtem stránek, které jsou však jen shrnutím toho, co se dosud v řízení událo, překopírováním dosavadních podání a povšechnou, byť mnohdy útočnou, kritikou rozhodnutí soudů nižších soudů. Asi tušíte, která skupina bývá úspěšnější.
Kdybyste byl v roli zákonodárce, jaké pravidlo, podle něhož musíte nyní rozhodovat, byste změnil a proč?
Nemusel bych měnit žádný zákon, stačil by mně fungující elektronický spis.
Zákoník práce stojí na výrazné ochraně zaměstnanců. Národní ekonomická rada vlády navrhuje tuto ochranu snížit, například zavedením možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, a to s cílem rozhýbat českou ekonomiku. Co na tyto tendence říkáte?
Nechci se vyjadřovat k otázkám politickým. Co jsem poznal sám z praxe projednávání sporů o rozvázání pracovního poměru na všech stupních soudní soustavy, tak to jsou v drtivé většině případů dvě strany, u nichž si po dlouhém, drahém a mnohdy osobně vyčerpávajícím řízení není možné představit další spolupráci založenou na vzájemné důvěře. Takže si myslím, že pokud by byla hned při ukončení pracovního poměru poskytnuta finanční kompenzace vyvažující rizika soudního sporu, jemuž by se předešlo, bylo by to pro obě strany ve výsledku dobré řešení. Samozřejmě by ani zde nebylo možné rezignovat na taková zásadní práva, jako je například ochrana před diskriminací.
Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.




