Společníci by neměli fakturovat svojí společnosti
Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.
Judikatura v této oblasti je ustálená a přináší jasná pravidla, která by měly společnosti i jejich společníci znát a respektovat.
Práce pro společnost = příjem ze závislé činnosti nikoli z podnikání
Podle ustálené judikatury NSS je rozhodující, zda společník vykonává činnost, která naplňuje podnikatelský účel společnosti. Pokud ano, a pokud je tato činnost vykonávána osobně společníkem, jedná se o tzv. „práci pro společnost“. V takovém případě se příjmy společníka daní jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, a to i tehdy, pokud je činnost formálně vykonávána jako OSVČ.
Není rozhodující, zda společník vykonává činnost nezávisle, bez pokynů společnosti – z titulu svého postavení by totiž dával pokyny sám sobě. Stejně tak není podstatné, zda jde o většinového nebo menšinového společníka.
Indikátory závislé činnosti
Soudy identifikovaly několik klíčových znaků, které svědčí o tom, že se jedná o práci pro společnost:
- vysoká míra příbuznosti činností společníka a společnosti,
- shodnost nebo podobnost předmětu podnikání a živnostenských oprávnění,
- ekonomická provázanost – např. pokud společník získává většinu svých příjmů od společnosti.
Tyto znaky je třeba posuzovat komplexně. Pokud jsou naplněny, příjmy společníka podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti, bez ohledu na formální nastavení smluvního vztahu fakturací.
Důkazní břemeno
V případě sporu nese důkazní břemeno daňový subjekt, který musí prokázat finančnímu úřadu i soudu, že se jednalo o samostatné podnikání. Nestačí pouze formální označení smlouvy – rozhodující je faktický obsah činnosti a její vztah k podnikání společnosti.
Výjimky
Judikatura připouští, že pouze výjimečně může být činnost společníka natolik specifická (např. autorská, umělecká, sportovní), že by nemusela být považována za práci pro společnost. V praxi však soudy takové výjimky uznávají jen zcela výjimečně.
Dopady nesprávné fakturace
Pokud by správce daně posoudil fakturaci společníka jako příjem ze závislé činnosti, hrozí společnosti doměření daně z příjmů ze závislé činnosti a souvisejících odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, včetně penále a úroků. Společník navíc ztrácí možnost uplatnit výdajové paušály a může mu být doměřena daň z příjmů fyzických osob.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.




