Články s tagem: pracovní poměr

Ochranná funkce zákoníku práce se ve vztahu k těhotným zaměstnankyním projevuje ještě intenzivněji. Výrazná specifika lze pozorovat zejména v úpravě jednostranného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kdy prakticky jediným výpovědním důvodem je zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnavatel nemůže jednostranně ukončit pracovní poměr těhotné zaměstnankyně výpovědí z jiných důvodů, ani okamžitým zrušením pracovního poměru.

Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.

Od nabytí účinnosti zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“) neuplynulo příliš mnoho měsíců a v praxi již můžeme sledovat jedno z prvních oznámení. Ano, jedná se o případ na Ministerstvu spravedlnosti, o kterém v nedávné době informovala česká média.

Léto letošního roku bylo bohaté na legislativní změny v oblasti pracovního práva. Po nově přijatém zákoně o ochraně oznamovatelů (zákon č. 171/2023 Sb., v platném znění) byla v září 2023 prezidentem republiky podepsána velmi očekávaná transpoziční novela zákoníku práce.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1033/2019-209 ze dne 26. 2. 2021 zabýval otázkou, která se týkala podmínek, za kterých lze sjednat mzdu zaměstnance s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Novelu zákoníku práce, která přinese do českého pracovního práva mnoho zásadních změn, 12. 9. 2023 schválila Poslanecká sněmovna. S největší pravděpodobností budou změny účinné už od 1. října. Na co se tedy připravit?

Smluvní strany se mohou dohodnout, že se pracovní smlouva bude řídit jiným než českým právem. Jak ale postupovat v případech, kdy taková pracovní smlouva poskytuje menší ochranu, než právo české?

Vláda dne 5. dubna 2023 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR jej prozatím projednala na schůzi v 1. čtení v polovině května. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Před předložením novely zákoníku práce k projednání Poslaneckou sněmovnou došlo k dalším podstatným změnám, které stojí za povšimnutí a týkají se především úpravy náhrad nákladů při výkonu práce na dálku a doručování písemností prostřednictvím datové schránky.

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-344/20 L.F. proti S.C.R.L. ze dne 13.10.2022 shrnuje dosavadní judikaturu a přístup k problému diskriminace v případě zákazu jakéhokoliv projevu náboženského, filozofického nebo politického přesvědčení jako interního pravidla soukromého podniku. Věc se týkala nošení náboženského oděvu.

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.

Porušování pracovních povinností neboli porušování „pracovní kázně“ může být důvodem pro výpověď z pracovního poměru.

Ačkoliv se může zdát, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákoníku práce nenese oproti jiným způsobům zrušení pracovního poměru ani pro zaměstnavatele žádné potenciální problémy, a to i proto, že toto zrušení může být provedeno dokonce bez uvedení důvodu, není to zcela jednoznačné. I tento způsob zrušení pracovního poměru s sebou nese totiž určitá, ne zcela zanedbatelná rizika, o čemž chceme pojednat v našem článku.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) šetřil podnět týkající se instalace kamerového systému, který měl sloužit ke kontrole zaměstnanců.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

Následující článek přibližuje závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/20, který se zabýval problematikou náhrady tzv. další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. v pracovněprávních vztazích.

Ústavní soud nedávno významně zasáhl do dosavadní rozhodovací praxe obecných soudů, když posuzoval otázku platnosti odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky bez udání důvodu.[1]

Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) vyvolává v poslední době řadu otazníků.

Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) vyvolává v poslední době řadu otazníků.

Aby mohl být zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa, musí být nejdříve na toto místo jmenován.

Aby mohl být zaměstnanec odvolán z vedoucího pracovního místa, musí být nejdříve na toto místo jmenován.

...aneb na čí straně budou překážky v práci, když se zpochybní závěr o zdravotní způsobilosti k práci?

Má-li každý pracovník nárok na minimální denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu, je nutné nahlížet na všechny pracovní poměry mezi jedním pracovníkem a jedním zaměstnavatelem jako na celek.