Výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování povinností
Porušování pracovních povinností neboli porušování „pracovní kázně“ může být důvodem pro výpověď z pracovního poměru.
Obecně k výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinností
Porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance nastává v momentě, kdy zaměstnanec porušuje své povinnosti, které jsou mu ve vztahu k vykonávané práci uloženy právními předpisy, pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem, pracovní nebo jinou smlouvou, popř. pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je výpovědním důvodem podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) – pouze však za předpokladu, kdy takovéto porušení bylo zaměstnancem zaviněno. Nezaviněné jednání zaměstnance nicméně může být důvodem k výpovědi například podle § 52 písm. f) zákoníku práce.
Zákoník práce nastavuje různou intenzitu porušování povinností, kdy jednu z nich představuje právě méně závažné porušování, které soustavně trvá. Kritéria pro hodnocení míry intenzity však přímo v zákoníku práce nenalezneme a nelze je nastavit ani smluvně či vnitřními předpisy zaměstnavatele – proto se každý případ musí hodnotit individuálně. Při posuzování intenzity porušení, tedy zda se jedná o zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, závažné porušení či o porušení způsobem méně závažným se nejčastěji řídíme soudní judikaturou. V každém případě, za méně závažné porušování pracovních povinností může být považován například pozdní příchod do práce, předčasný odchod z práce či kouření cigaret na pracovišti mimo místa k tomu určená, ale i jiné menší prohřešky. Porušování pracovních povinností méně závažným způsobem je tedy nejnižším stupněm intenzity, přesto může být důvodem pro výpověď z pracovního poměru.
Předpoklady pro podání výpovědi dle § 52 písm. g) zákoníku práce
K tomu, aby byla výpověď ze strany zaměstnavatele za takovéto méně závažné porušování povinností platná, musí k tomu být současně splněny dvě podmínky. První podmínkou je ona soustavnost porušování povinností, druhou je předchozí písemné upozornění zaměstnance na existenci možnosti výpovědi z důvodu soustavného méně závažného porušování povinnosti – tzv. vytýkací dopis. Soudní judikatura všeobecně vymezila, že podmínka soustavnosti bývá naplněna, pokud došlo k porušení stanovených povinností zaměstnancem alespoň třikrát. Zaměstnavatel si však z různých důvodů může stanovit, že k možnosti rozvázání pracovního poměru bude přistoupeno až po dosažení vyššího množství takovýchto porušení. Nemusí se nutně jednat o porušování jedné a té samé povinnosti, je však nutné, aby k porušení povinností došlo v přiměřené časové souslednosti.
Zaměstnavatel musí rovněž splnit zákonnou podmínku předchozího písemného upozornění zaměstnance na možnost výpovědi, pokud dojde k opakovanému porušování těchto povinností – v tomto případě se jedná o hmotněprávním předpoklad platné výpovědi z důvodu soustavného méně závažného porušení povinností z pracovního poměru. Písemné upozornění zaměstnanci musí obsahovat konkrétní výtku zaměstnavatele vůči zaměstnanci, relevantní okolnosti a časové období či datum, kdy k porušení povinností došlo. Zaměstnavatel nadto musí vytýkací dopis zaměstnanci doručit v době posledních šesti měsíců před podáním výpovědi tak, aby mohl být tento výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem uplatněn.
Zákoník práce v daném ohledu jasně stanoví, že výpověď zaměstnanci může být doručena, uběhlo-li maximálně šest měsíců od doručení posledního vytýkacího dopisu. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne pro podání výpovědi zaměstnanci po třetím méně závažném porušení pracovní povinnosti, vytýkací dopis upozorňující na možnost výpovědi by v takovém případě měl být zaměstnanci doručen nejpozději v souvislosti s druhým porušením pracovní povinnosti. Zaměstnavatelům se v každém případě doporučuje, aby byl vytýkací dopis preventivně vyhotoven a zaměstnanci předán při každém méně závažném porušením pracovní povinnosti tak, aby se předešlo riziku případné neplatnosti podané výpovědi a zaměstnancům se současně dalo jasně najevo, jaký může být následek dalšího případného porušení.
Závěr
Pro platnost výpovědi je důležité, aby porušování povinností naplňovalo podmínku soustavnosti. Stejně důležité je i zaslání písemného vytýkacího dopisu zaměstnanci, který výpovědi předchází. Písemné upozornění na možnost výpovědi není pracovněprávním, ale tzv. faktickým jednáním, na které nedopadají důvody nicotnosti či neplatnosti. Pokud však porušování povinností ze strany zaměstnance není soustavné, případně pokud nedošlo k řádnému a včasnému doručení vytýkacích dopisů zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce, výpověď ze strany zaměstnavatele bude neplatná.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.




