Novela zákoníku práce: elektronické uzavírání smluv a dohod
Již 1. října 2023 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přináší mnoho významných změn do pracovněprávních vztahů.
Přehled novelizovaných oblastí pracovního práva můžete najít v naší dvoudílné sérii článků zde a zde. Jak jsme Vám slíbili, nyní jsme si pro vás připravili navazující cyklus článků, které se dílčími novelizovanými oblastmi budou zabývat více do detailu. V následujícím článku Vás seznámíme s první oblastí změn, a to novinkou elektronického uzavírání smluv a dohod.
Krátce ke stavu před novelizací
Podle původního znění zákoníku práce bylo uzavření pracovní smlouvy či dohody, případně jejich změny či dvojstranné ukončení, mnohem obtížnější, jelikož takové právní jednání spadalo do režimu tzv. „přísného doručování“ podle § 335 a násl. zákoníku práce.
Největší překážkou elektronické komunikace v praxi byla nutnost obou stran použít uznávaný elektronický podpis a složitý proces vzájemného potvrzování doručování.
Nová možnost elektronického uzavírání
Nové ustanovení § 21 zákoníku práce zavádí výslovně možnost uzavírání dvoustranných smluv a dohod, včetně jejich změn či ukončení prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků (sítě nebo služby elektronických komunikací) jako například e-mailu či vhodného HR podepisovacího systému, a to za současného vypuštění nadbytečný formálních překážek.
Současně jsou právě tato dvojstranná právní jednání vyňata z režimu tzv. „přísného doručování“, což umožňuje právě zjednodušení postupu jejich uzavírání.
Pojem sítě nebo služby elektronických komunikací
Sítí nebo službou elektronických komunikací je myšlen primárně e-mail, ale případně i další „méně formální“ způsoby elektronické komunikace – jako například vhodný HR podepisovací systém apod.
Je pak už na zaměstnavateli, jakou vhodnou cestu elektronické kontraktace zvolí, tato však musí vždy splňovat požadavky § 21 zákoníku práce, které si shrneme níže.
Elektronická adresa zaměstnance
Komunikace v rámci uzavírání smluv a dohod se zaměstnancem či uchazečem o zaměstnání musí probíhat na jeho soukromou e-mailovou adresu, kterou za tímto účelem zaměstnavateli výslovně sdělil.
Elektronická adresa zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele je důležitým bodem, který je jednoduché přehlédnout, zvlášť pokud se uzavírá dodatek k pracovní smlouvě se zaměstnancem, který již u zaměstnavatele pracuje.
Jde o to, že e-mailová adresa nesmí být ovládána zaměstnavatelem, a to z toho důvodu, aby k e-mailu měl zaměstnanec vždy svobodný a neomezený přístup.
Zákon nepředepisuje povinnou listinnou podobu pro sdělení e-mailové adresy zaměstnance, tj. na papíře, toto sdělení může proběhnout jakýmkoliv doložitelným postupem. V každém případě doporučujeme, aby takto bylo vždy činěno s uvedením, že e-mailová adresa může být používána pro elektronické uzavírání smluv a dohod.
Okamžik uzavření smlouvy
V rámci elektronického uzavírání smluv a dohod je třeba, aby došlo k výměně projevů vůle obou stran – zaměstnance a zaměstnavatele, a to podpisem uzavírané smlouvy či dohody.
Výsledkem tohoto procesu pak má být podepsaná smlouva nebo dohoda, kterou musí zaměstnavatel zaslat, resp. doručit, na soukromou e-mailovou adresu zaměstnance. Tímto doručením je smlouva či dohoda uzavřena.
Odstoupení zaměstnance
Zákon nově dává zaměstnanci možnost písemně odstoupit od takto elektronicky uzavřené smlouvy či dohody při splnění následujících podmínek: (i) neuplynulo více než 7 dní od uzavření smlouvy či dohody, (ii) zaměstnanec nezačal s výkonem práce dle uzavřené smlouvy či dohody.
Odstoupení není možné od dohody o ukončení vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Jak na to v praxi?
V případě, že se zaměstnavatel rozhodne umožnit či využívat cestu uzavírání smluv a dohod týkající se vzniku, změny či zániku pracovněprávních vztahů elektronicky, bude nutné zavést určité interní postupy a připravit k tomuto relevantní dokumentaci.
V této souvislosti zaměstnavatelům můžeme doporučit zejména následující postup:
- od zaměstnance či uchazeče o zaměstnání prokazatelně a doložitelně získat jeho soukromou e‑mailovou adresu pro účely uzavírání smluv a dohod elektronicky;
- se zaměstnancem či uchazečem o zaměstnání se prokazatelně (například e‑mailovou komunikací) domluvit na obsahu smlouvy či dohody;
- obě strany musí vyjádřit souhlas s dohodnutým zněním smlouvy či dohody – doporučujeme využít takové řešení, které umožňuje zaznamenání prostých elektronických podpisů stran;
- na zaměstnancem sdělenou e-mailovou adresu zaslat finální vyhotovení uzavřené smlouvy či dohody.
Doporučujeme také zálohovat veškerou komunikaci, jež se týkala uzavírání pracovní smlouvy.
Pokud jde o dokumentaci a řešení, které je vhodné pro výše uvedené zavést, jde zejména o:
- vhodný formulář pro sdělení soukromé e-mailové adresy s dostatečným poučením (úprava stávajícího dotazníku uchazeče, kariérní stránky či samostatný formulář apod.);
- interní postup (směrnice či pokyny), jak má HR oddělení při kontraktaci postupovat, včetně stanovení pravomocí k zavazování zaměstnavatele;
- výběr vhodného systému elektronické komunikace (e-maily, HR systém, podepisovací systémy apod. či jejich kombinace).
Závěr
Celkově lze shrnout, že nová legislativa o elektronickém uzavírání smluv a dohod a jejich ukončení a změn přináší další kroky k modernímu a flexibilnímu přístupu k pracovněprávním vztahům, který reflektuje současné trendy v digitálním světě práce.
Je však důležité, aby zaměstnavatelé byli seznámeni s novými pravidly a postupy a včas je implementovali do svých firemních procesů, aby mohli bezpečně uzavírat pracovní smlouvy s novými zaměstnanci.
Pokud byste měli jakékoli dotazy týkající se elektronického uzavírání smluv a dohod, nebo obecně k problematice pracovního práva, či potřebovali pomoci s aktualizací Vaší stávající pracovněprávní dokumentace, neváhejte se na nás kdykoli obrátit.
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.




