Co přináší schválená novela zákoníku práce? – 1. díl
Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.
Dne 19. 9. 2023 byla novela zákoníku práce vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb.
Vedle zákoníku práce dochází k novelizaci také například občanského soudního řádu, zákona o inspekci práce či zákona o daních z příjmu.
Účinnost novely
Většina ustanovení zákona má nabýt účinnosti první den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude zákon publikován ve Sbírce zákonů.
Vzhledem k publikaci ve Sbírce zákonů již v září, konkrétně 19. 9. 2023, nabyde zákon účinnosti 1. 10. 2023. Ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.
Přehled změn
O novele a změnách, které přináší, jsme pro Vás připravili dvoudílný článek, jehož první část právě čtete. Cílem našeho článku je představit v základních bodech finální přehled zásadních změn, které ovlivní dosavadní, již dlouhá léta zaběhlé pracovněprávní vztahy a postupy.
Níže představujeme první čtyři změny, další budou následovat v druhém dílu našeho článku.
1. Elektronické uzavírání smluv a dohod
Významný zlom nastává v oblasti základní správy HR agendy, která se pomalu ale jistě více přesouvá do digitálního prostředí, což by mělo napomoci zejména k automatizaci a zefektivnění práce s pracovněprávní dokumentací.
Důsledkem toho tak dvoustranná právní jednání, u nichž dochází ke vzniku, změně či zániku pracovněprávního poměru (typicky se jedná o pracovní smlouvy, dohody, či dodatky k nim nebo dohody o jejich ukončení), nově spadají do liberálnějšího režimu doručování.
První zásadní změnou je zavedení možnosti elektronického uzavírání dvoustranných pracovněprávních jednání. Ty mohou být mezi stranami uzavřeny prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu, či jiného prostředku elektronické komunikace, v tomto případě soukromé elektronické adresy, kterou zaměstnanec za tímto účelem zaměstnavateli poskytnul.
Zaměstnanec je zároveň oprávněn od takto uzavřených dokumentů odstoupit, avšak nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy je obdržel. To však není možné u dohod ukončujících pracovněprávní vztah a také, pokud by byl již výkon práce zahájen.
2. Širší a upravená informační povinnost zaměstnavatele
Dosavadní informační povinnost zaměstnavatelů ve vztahu k zaměstnancům se významně rozšiřuje, a to nejen po obsahové stránce, nýbrž dochází i k rozšíření okruhu osob, vůči kterým musí zaměstnavatelé tuto povinnost dodržovat.
V prvé řadě jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat svým zaměstnancům informace v daleko širším rozsahu, než tomu bylo doposud. Dle novelizovaného znění § 37 zákoníku práce musí být zaměstnancům nově sděleny například informace ohledně:
- doby a podmínek zkušební doby,
- rozsahu práce přesčas, nebo také
- ohledně postupu, který je nutný dodržet při rozvázání pracovního poměru.
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.



