Články s tagem: dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům další balík pracovněprávních změn. Stát tlačí na digitalizaci, Evropská unie na transparentnost, demografický a sociální vývoj na flexibilitu. Výsledkem je legislativa, která má kultivovat pracovní trh, ale zároveň výrazně zvyšuje nároky na řízení lidí, mzdovou politiku i HR procesy.

Mgr. Tomáš Procházka je předním odborníkem na pracovní právo a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o., kde se zaměřuje na pracovněprávní spory, kolektivní vyjednávání, odpovědnost manažerů a strategické otázky pracovního práva. V rozhovoru probereme nejvýznamnější změny v pracovním právu, včetně rovnoprávnosti dohodářů a pracovních poměrů, práce na dálku, flexinovelu zákoníku práce a dopad digitalizace a umělé inteligence na HR procesy a právní rizika algoritmického rozhodování.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují důležitý nástroj pracovního práva, který umožňuje flexibilní a rychlé řešení krátkodobých pracovních úkolů. Dohoda o provedení práce (DPP) i dohoda o pracovní činnosti (DPČ) poskytují zaměstnancům a zaměstnavatelům možnost efektivně reagovat na aktuální potřeby trhu práce, ač byly v nedávné době dotčeny mnohými změnami.

V loňském roce bylo přijato množství změn v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Významné změny byly přijaty v oblasti dovolených a příplatků za práci dle zákoníku práce, čímž byly dohody přiblíženy základnímu pracovnímu poměru. Další balíček změn se týkal oblasti účasti na zákonném pojištění zaměstnanců na DPP.

Problematika dohod jak vidno doznala v posledním roce značných úprav, což mohlo řadu zaměstnavatelů odradit od toho, aby práci dohodářů nadále využívali, protože se v dané problematice najednou neorientují a bojí se, že by si uzavřením některé z dohod nadělali více problémů než užitku.

Praha 20. srpna (ČTK) - Dnešek je poslední termín, do kdy musí zaměstnavatelé nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) údaje o zaměstnancích pracujících na dohodu, a to za měsíc červenec.

Od loňského podzimu přicházejí velmi dynamické změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. První výrazné změny nabyly účinnosti od 1. 10. 2023, kdy došlo k významnému posílení postavení dohodářů. Letos v lednu následovalo zakotvení práva na dovolenou. Tímto však novinky týkající se dohod nekončí. V tomto článku Vám přinášíme přehled dalších změn, které postupně nabývají účinnosti od 1. 7. 2024.

Přinášíme nejnovější informace, které se týkají aktuální situace ohledně dohod o provedení práce. Konkrétně o změně týkající se založení účasti na nemocenském (a tudíž i důchodovém) pojištění a o souvisejících administrativních povinnostech.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Praha 6. února (ČTK) - Obce dostanou ze zákona výjimku na rozvržení pracovní doby dobrovolných hasičů, kteří zasahují na základě dohody s obcí o pracích mimo pracovní poměr. Umožní to senátní pozměňovací návrh k novele zákona o požární ochraně, který přijala Sněmovna.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

Praha 23. ledna (ČTK) - Pro dobrovolné hasiče by podle senátního výboru pro bezpečnost měla platit výjimka na rozvržení pracovní doby, pokud zasahují na základě dohody o pracích mimo pracovní poměr.

Vedle přání všeho dobrého do roku 2024, včetně lepší legislativy a spravedlivějších soudních rozhodnutí, nám dovolte v návaznosti jednak na některé Vaše dotazy a jednak v návaznosti na legislativní vývoj posledních dní (v posledních dnech byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny právní předpisy, jejichž účinnost byla stanovena na 1. ledna 2024) poukázat na několik změn pracovněprávní legislativy.

Letošní podzim s sebou přinesl i schválení dlouho projednávané novely zákoníku práce, která vstoupila od 1. října 2023 v platnost. Zaměstnavatelé se budou muset vypořádat s řadou změn u zaměstnanců na DPP a DPČ. Znamená to konec dohodářů, anebo k tomu budou zaměstnavatelé přistupovat sportovně?

Vedle zásadní novely zákoníku práce, ve své většině účinné již od 1. října 2023, která významným způsobem změnila právní úpravu mnoha oblastí pracovního práva, je dalším podzimním rozcestníkem na poli pracovního práva tzv. konsolidační balíček veřejných financí.

Od 1. 10. 2023 je v účinnosti podstatná část dlouho připravované a mediálně diskutované novely zákoníku práce.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.

Článek analyzuje atypickou formu výkonu práce v podobě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr z hlediska historickoprávních příčin jejich vzniku.

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.

Zákoník práce přinese v roce 2023 rozsáhlé změny. Zejména zaměstnavatelé můžou očekávat nové povinnosti, které na ně s chystanou novelou zákoníku práce dopadnou. Navrhovány jsou podstatné změny zejména v oblasti dohod mimo pracovní poměr, regulace práce z domova či komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Poslední lednový den byl zveřejněn přepracovaný návrh zákoníku práce z dílny MPSV. Novela má za cíl jednak transponovat do českého právního řádu dvě evropské směrnice – tzv. Work-life balance směrnici a Směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách – a dále upravit dvě oblasti, po jejichž změně zaměstnavatelé volají již delší dobu – Home office a elektronické doručování pracovněprávní dokumentace.

Chceme vás informovat o plánované zásadní změně v českém pracovním právu, kterou iniciovalo samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Jde o dlouho očekávanou novelu zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů.

Od ledna 2021 došlo ke změnám týkajícím se minimální a zaručené mzdy. Nejde „jen“ o navýšení minimální mzdy, ale novou právní úpravou jsou navýšeny i některé pracovněprávní nároky zaměstnanců.