Aktuální změny týkající se dohod o provedení práce
Přinášíme nejnovější informace, které se týkají aktuální situace ohledně dohod o provedení práce. Konkrétně o změně týkající se založení účasti na nemocenském (a tudíž i důchodovém) pojištění a o souvisejících administrativních povinnostech.
Podpisem Prezidenta republiky byl ukončen legislativní proces změny zákona o investičních společnostech. Součástí této novely je mj. změna zákona č. 349/2023 Sb., který je označován jako konsolidační balíček, v části týkající se účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce. Změnový zákon nabyl účinnosti 1. července 2024.
Ve vztahu k zaměstnancům činným na základě dohod o provedení práce (dále jen „DPP“) dojde k následujícím změnám:
- od 1. července 2024 nedojde k dříve avizované změně pravidel účasti zaměstnance činného na základě DPP na nemocenském pojištění, jde-li o výši rozhodného příjmu (založení účasti při dosažení 25% průměrné mzdy v národním hospodářství v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele nebo 40% průměrné mzdy v kalendářním měsíci v úhrnu u více zaměstnavatelů);
- nejméně do 1. ledna 2025 zůstává zachována částka 10 000 Kč jako výše rozhodného příjmu k založení účasti na nemocenském pojištění u zaměstnanců na DPP. Stejně tak zůstává zachováno pravidlo o sčítání příjmů z DPP v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele;
- počínaje 1. lednem 2025 by se měl uplatnit režim tzv. „oznámené dohody“. Ten by měl spočívat v „rezervaci“ zvýhodněného odvodového režimu pro DPP určitého zaměstnance ze strany zaměstnavatele u České správy sociálního zabezpečení. Režim oznámené dohody by mělo být možné uplatnit jen u jednoho zaměstnavatele. Režim oznámené dohody by se měl uplatnit u zaměstnavatele, který režim oznámil u ČSSZ jako první. Rozhodný měsíční příjem pro „oznámenou dohodu“ zakládající účast na nemocenském pojištění by měl činit 25% průměrné mzdy v národním hospodářství. Neoznámená DPP by měla mít shodná pravidla, jde-li o založení účasti na nemocenském pojištění, jako jsou předepsána pro dohody o pracovní činnosti (od 1. ledna 2025 by měla činit výše rozhodného měsíčního příjmu 4 500 Kč). S ohledem na nestálost právní úpravy však není možné právě uvedené garantovat. O konečném stavu právní úpravy, stejně jako o podrobnostech k provádění rezervací atd., Vás budeme informovat v dostatečném předstihu před koncem tohoto roku;
- počínaje 1. červencem 2024 zavádí zákonná úprava nové administrativní povinnosti ve vztahu k zaměstnancům činným na základě DPP. Jedná se o povinnost oznamovat nástup zaměstnance činného na základě DPP do zaměstnání a skončení tohoto zaměstnání bez ohledu na výši příjmu z DPP, tedy i v případech, kdy nevznikne účast na nemocenském pojištění.
- Dále se jedná o povinnost zasílat informace o vyměřovacím základu všech zaměstnanců činných na základě DPP, i když nedojde k založení účasti na nemocenském pojištění (nebude dosaženo rozhodného příjmu ve smyslu bodu 2, resp. později podle bodu 3).
- Nástup do zaměstnání a jeho skončení bude součástí oznámení.
- Oznámení (obsahující seznam všech zaměstnanců činných na základě DPP a jejich příjmů) se bude podávat vždy nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce prostřednictvím předepsaného tiskopisu označeného jako „Výkaz DPP“. Tiskopis by měl být dostupný v elektronické formě na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
- Prvně se bude výkaz podávat za červenec 2024, tzn. oznámení je třeba podat do 20. srpna 2024. Součástí tohoto oznámení musí být také přehled všech zaměstnanců činných na základě DPP, kteří nastoupili do zaměstnání před 1. červencem 2024 a jejichž základní pracovněprávní vztah založený DPP k 1. červenci 2024 trvá, a dále všichni zaměstnanci činní na základě DPP, kteří nastoupili do zaměstnání od 1. do 31. července 2024, či zaměstnanci činní na základě DPP, jejichž právní vztah založený DPP v rozhodné době skončil.
- U zaměstnanců činných na základě DPP nebude třeba od 1. července 2024 zasílat tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání/skončení zaměstnání“.
Do 31. července 2024 se musí do registru zaměstnavatelů přihlásit zaměstnavatelé, kteří prozatím zaměstnávali pouze zaměstnance na DPP, u nichž nebyla založena účast na nemocenském pojištění.
V současné době je ve veřejném prostoru taktéž diskutována tzv. flexibilizační novela zákoníku práce, která předpokládá řadu změn například v oblasti zkušební doby, výpovědní doby atd. Stejně tak se diskutuje o zavedení výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele tzv. „bez uvedení důvodu“.
Tyto změny prozatím nejsou projednávány Parlamentem České republiky a není tudíž jasné, zda a případně v jaké podobě budou přijaty. V tuto chvíli tudíž nepovažujeme za efektivní se těmto legislativním návrhům v podrobnostech věnovat. V okamžiku, kdy bude jejich podoba a datum účinnosti jisté, Vás budeme informovat.

Další články
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?


