Články s tagem: dohoda o provedení práce

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla oficiálně vyhlášena a nabývá účinnosti již 1. června 2025.

Pracovní právo je jeho doména – Michal Peškar se mu věnuje přes deset let a problematiku dohod zná do detailu. V rozhovoru vysvětluje, proč novinky v zákoníku práce přinesly pro DPP a DPČ víc škody než užitku, ale i proč se pořád vyplatí. Na stejné téma vystoupí též na kongresu Právní prostor, který se koná už na konci května.

Praha 4. dubna (ČTK) - Ministerstvo financí chce zrušit institut srážkové daně z příjmů, kterou se zdaňují například příjmy z dohod o provedení práce. Důvodem pro zrušení této formy odvodu daně je nově navrhované jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují důležitý nástroj pracovního práva, který umožňuje flexibilní a rychlé řešení krátkodobých pracovních úkolů. Dohoda o provedení práce (DPP) i dohoda o pracovní činnosti (DPČ) poskytují zaměstnancům a zaměstnavatelům možnost efektivně reagovat na aktuální potřeby trhu práce, ač byly v nedávné době dotčeny mnohými změnami.

V loňském roce bylo přijato množství změn v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Významné změny byly přijaty v oblasti dovolených a příplatků za práci dle zákoníku práce, čímž byly dohody přiblíženy základnímu pracovnímu poměru. Další balíček změn se týkal oblasti účasti na zákonném pojištění zaměstnanců na DPP.

Problematika dohod jak vidno doznala v posledním roce značných úprav, což mohlo řadu zaměstnavatelů odradit od toho, aby práci dohodářů nadále využívali, protože se v dané problematice najednou neorientují a bojí se, že by si uzavřením některé z dohod nadělali více problémů než užitku.

Praha 20. srpna (ČTK) - Dnešek je poslední termín, do kdy musí zaměstnavatelé nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) údaje o zaměstnancích pracujících na dohodu, a to za měsíc červenec.

Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?

Přinášíme nejnovější informace, které se týkají aktuální situace ohledně dohod o provedení práce. Konkrétně o změně týkající se založení účasti na nemocenském (a tudíž i důchodovém) pojištění a o souvisejících administrativních povinnostech.

Zaměstnavatel i zaměstnanec mají právo obrátit se na soud v případě, že se domnívají, že pracovní poměr byl ukončen neplatně.

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.

Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Praha 17. dubna (ČTK) - Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července.

Advokátka Marie Janšová se po dvou letech vrací na kongres Právní prostor, který odstartuje přesně za čtyři týdny. Název dnešního rozhovoru přitom přesně kopíruje téma, se kterým expertka na pracovní právo na kongresu vystoupí.

Letošní podzim s sebou přinesl i schválení dlouho projednávané novely zákoníku práce, která vstoupila od 1. října 2023 v platnost. Zaměstnavatelé se budou muset vypořádat s řadou změn u zaměstnanců na DPP a DPČ. Znamená to konec dohodářů, anebo k tomu budou zaměstnavatelé přistupovat sportovně?

Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Článek analyzuje atypickou formu výkonu práce v podobě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr z hlediska historickoprávních příčin jejich vzniku.

Novelu zákoníku práce, kterou předložilo MPSV, schválila vláda. Návrhem především dochází ke transpozici několika směrnic, novela ale přináší i další novinky nad rámec transpozice. Mezi hlavní změny patří zakotvení práce na dálku. Novinkou bude mimo jiné možnost poskytnout zaměstnancům na home office náhrady nejběžnějších nákladů formou paušálu. Takzvaným „dohodářům“ přináší novela větší předvídatelnost práce a právo na dovolenou.

Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.

S Jakubem Málkem, managing partnerem advokátní kanceláře PEYTON legal, jsme rozebírali chystané pracovněprávní novinky - novelu zákoníku práce a návrh zákona na ochranu oznamovatelů. "Jistě nás bude v legislativním procesu čekat zajímavý vývoj," říká.