Co změní zákoník práce v roce 2023? Pravidla pro home office, informování i dohody
Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.
Informování zaměstnanců
První důležitá změna se týká povinnosti zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Zatímco doposud platila měsíční lhůta, nově bude muset zaměstnavatel tyto informace poskytnout nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
Rozšiřuje se i výčet oblastí podléhajících této informační povinnosti, který zahrnuje např. i údaje o době trvání a podmínkách zkušební doby, postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru, o odborném rozvoji zaměstnance, způsobu rozvržení pracovní doby nebo rozsahu práce přesčas.
Zaměstnavatelé budou muset také nově předem písemně informovat své zaměstnance vysílané do zahraničí o zemi, ve které má zaměstnanec práci vykonávat, předpokládané době tohoto vyslání, o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance a další.
Pravidla home office
Novela nově zavádí i pravidla pro práci z domova (home office). Novela tím reaguje na praxi, kdy práce z domova je u zaměstnanců - i vlivem covidu - čím dál běžnější. Zaměstnanci budou moci pracovat z domova na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, která musí obsahovat
- označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
- dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
- způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, i možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnanci můžou zaměstnavatele požádat o umožnění práce na dálku. Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, bude muset zamítnutí písemně odůvodnit.
Zaměstnavatel bude dále povinen zaměstnanci hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce na dálku (náklady za plyn, elektřinu, dodávku tepla a další). Náhrada bude stanovena paušálně a nesmí být zahrnuta ve mzdě či odměně. Paušální částka musí činit minimálně 2,80 Kč za započatou hodinu práce.
Doručování dokumentů
Nově budou moci být pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o provedení činnosti nebo dodatky k nim uzavřeny v elektronické podobě. Dosud bylo nutné tyto dokumenty doručit do vlastních rukou. Toto přísnější pravidlo i nadále platí pro dohody o rozvázání či zrušení pracovního poměru a dohod.
Pokud budou zmíněné dokumenty uzavřeny v elektronické podobě, zaměstnavatel musí zaslat elektronicky podepsaný dokument na elektronickou adresu zaměstnance. Zaměstnanec bude mít právo od elektronicky podepsané smlouvy či dohody odstoupit, a to nejpozději do 7 dnů od jejího doručení a pouze v případě, že ještě nezačal s výkonem práce.
Dohody o pracovní činnosti a provedení práce
Změny se týkají i úpravy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Zaměstnavatel bude muset zaměstnance seznámit s písemným rozvržením pracovní doby či jeho změnou, a to nejpozději 1 týden předem. Novela dále v lecčems přiblíží úpravu dohod úpravě pracovního poměru – „dohodáři“ tak budou mít nárok na dovolenou (po splnění zákonných podmínek), pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnavatele i příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.
Jaké dokumenty je nutné upravit?
Některé ze změn, která s sebou novela přináší, bude třeba promítnout do vzorů pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce, popřípadě dokumentů, které informují zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Dále doporučujeme mít připravený i vzor dohody o práci na dálku.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




