Co změní zákoník práce v roce 2023? Pravidla pro home office, informování i dohody
Řadu důležitých změn letos přinese dlouho očekávaná a diskutovaná novela zákoníku práce. V účinnost vejde pravděpodobně už v prvním čtvrtletí roku 2023. Nejdůležitější novinky pro vás Frank Bold Advokáti shrnují v přehledném článku.
Informování zaměstnanců
První důležitá změna se týká povinnosti zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Zatímco doposud platila měsíční lhůta, nově bude muset zaměstnavatel tyto informace poskytnout nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
Rozšiřuje se i výčet oblastí podléhajících této informační povinnosti, který zahrnuje např. i údaje o době trvání a podmínkách zkušební doby, postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru, o odborném rozvoji zaměstnance, způsobu rozvržení pracovní doby nebo rozsahu práce přesčas.
Zaměstnavatelé budou muset také nově předem písemně informovat své zaměstnance vysílané do zahraničí o zemi, ve které má zaměstnanec práci vykonávat, předpokládané době tohoto vyslání, o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance a další.
Pravidla home office
Novela nově zavádí i pravidla pro práci z domova (home office). Novela tím reaguje na praxi, kdy práce z domova je u zaměstnanců - i vlivem covidu - čím dál běžnější. Zaměstnanci budou moci pracovat z domova na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, která musí obsahovat
- označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
- dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
- způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, i možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnanci můžou zaměstnavatele požádat o umožnění práce na dálku. Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, bude muset zamítnutí písemně odůvodnit.
Zaměstnavatel bude dále povinen zaměstnanci hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce na dálku (náklady za plyn, elektřinu, dodávku tepla a další). Náhrada bude stanovena paušálně a nesmí být zahrnuta ve mzdě či odměně. Paušální částka musí činit minimálně 2,80 Kč za započatou hodinu práce.
Doručování dokumentů
Nově budou moci být pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o provedení činnosti nebo dodatky k nim uzavřeny v elektronické podobě. Dosud bylo nutné tyto dokumenty doručit do vlastních rukou. Toto přísnější pravidlo i nadále platí pro dohody o rozvázání či zrušení pracovního poměru a dohod.
Pokud budou zmíněné dokumenty uzavřeny v elektronické podobě, zaměstnavatel musí zaslat elektronicky podepsaný dokument na elektronickou adresu zaměstnance. Zaměstnanec bude mít právo od elektronicky podepsané smlouvy či dohody odstoupit, a to nejpozději do 7 dnů od jejího doručení a pouze v případě, že ještě nezačal s výkonem práce.
Dohody o pracovní činnosti a provedení práce
Změny se týkají i úpravy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Zaměstnavatel bude muset zaměstnance seznámit s písemným rozvržením pracovní doby či jeho změnou, a to nejpozději 1 týden předem. Novela dále v lecčems přiblíží úpravu dohod úpravě pracovního poměru – „dohodáři“ tak budou mít nárok na dovolenou (po splnění zákonných podmínek), pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnavatele i příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.
Jaké dokumenty je nutné upravit?
Některé ze změn, která s sebou novela přináší, bude třeba promítnout do vzorů pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce, popřípadě dokumentů, které informují zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Dále doporučujeme mít připravený i vzor dohody o práci na dálku.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



