Dovolená u DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ. Pro vznik nároku na dovolenou musí být současně splněny dvě podmínky, a to:
- nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů (tj. 28 po sobě jdoucích kalendářních dní). V případě této podmínky není podstatné, jestli zaměstnanec skutečně pracoval, ale že dohoda byla uzavřena a nebyla ukončena.
- zaměstnanec musí odpracovat minimálně 80 hodin během kalendářního roku, kdy týdenní pracovní doba byla stanovena fikcí na 20 hodin týdně.
Při splnění těchto podmínek vzniká zaměstnanci přibližně 1,5 hodiny nárok na dovolenou za každých 20 hodin odpracované doby.
Nárok na dovolenou se počítá podle vzorce: počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).
Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně. Pokud má zaměstnanec uzavřeno více dohod, pak se nárok na dovolenou vypočítává z každé dohody samostatně.
V případě, že zaměstnanci skončí pracovní poměr a nevyčerpá dovolenou, na kterou mu vznikl nárok po dobu trvání dohody, musí mu být dovolená proplacená.
Cílem změny je zaměstnance více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům.
Zdroj: Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
