Dovolená u DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ. Pro vznik nároku na dovolenou musí být současně splněny dvě podmínky, a to:
- nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů (tj. 28 po sobě jdoucích kalendářních dní). V případě této podmínky není podstatné, jestli zaměstnanec skutečně pracoval, ale že dohoda byla uzavřena a nebyla ukončena.
- zaměstnanec musí odpracovat minimálně 80 hodin během kalendářního roku, kdy týdenní pracovní doba byla stanovena fikcí na 20 hodin týdně.
Při splnění těchto podmínek vzniká zaměstnanci přibližně 1,5 hodiny nárok na dovolenou za každých 20 hodin odpracované doby.
Nárok na dovolenou se počítá podle vzorce: počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).
Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně. Pokud má zaměstnanec uzavřeno více dohod, pak se nárok na dovolenou vypočítává z každé dohody samostatně.
V případě, že zaměstnanci skončí pracovní poměr a nevyčerpá dovolenou, na kterou mu vznikl nárok po dobu trvání dohody, musí mu být dovolená proplacená.
Cílem změny je zaměstnance více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům.
Zdroj: Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
