Změna u pojistného u dohod o provedení práce
Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?
Od 1. 7. 2024 došlo ke změně právní úpravy u dohod o provedení práce, a to tak, že se ruší úprava zavedená tzv. konsolidačním balíčkem, která měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2024. Odvod pojistného u dohod o provedení práce se tedy i po 1. 7. 2024 bude řídit stávajícími předpisy. Nově se však zavádí registrační a informační povinnost zaměstnavatele u dohod o provedení práce. Ke změně v odvodu pojistného by mělo dojít až od 1. 1. 2025.
Zaměstnavatel nahlásí nástup nového zaměstnance na DPP na ČSSZ s měsíčním výkazem do 20. dne následujícího měsíce. U stávajících (dosud neoznámených) zaměstnanců je třeba splnit oznamovací povinnost do 20. 8. 2024. Nástup i skončení dohody lze podat elektronicky formulářem Oznámení o nástupu do zaměstnání (o skončení zaměstnání). Pokud není zaměstnavatel registrován u ČSSZ, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30. 7. 2024.
Zaměstnavatelé budou dále zasílat jednotlivě za všechny zaměstnance, se kterými mají uzavřenou dohodu o provedení práce, nový měsíční elektronický výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem. Týká se i zaměstnanců, u kterých nevznikla účast na pojištění a těch, kteří v daném měsíci neměli žádný příjem.
Tento výkaz (za každého zaměstnance na DPP) by měl obsahovat jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, zdravotní pojišťovnu, nástup a skončení zaměstnání a výši příjmu za daný měsíc.
Zdroj: CSSZ, zákon č. 163/2024 Sb.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
