Změna u pojistného u dohod o provedení práce
Došlo první den prázdnin k zásadním změnám týkajícím se pojistného u dohod o provedení práce? Jaké další povinnosti má nově zaměstnavatel ohledně dohodářů?
Od 1. 7. 2024 došlo ke změně právní úpravy u dohod o provedení práce, a to tak, že se ruší úprava zavedená tzv. konsolidačním balíčkem, která měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2024. Odvod pojistného u dohod o provedení práce se tedy i po 1. 7. 2024 bude řídit stávajícími předpisy. Nově se však zavádí registrační a informační povinnost zaměstnavatele u dohod o provedení práce. Ke změně v odvodu pojistného by mělo dojít až od 1. 1. 2025.
Zaměstnavatel nahlásí nástup nového zaměstnance na DPP na ČSSZ s měsíčním výkazem do 20. dne následujícího měsíce. U stávajících (dosud neoznámených) zaměstnanců je třeba splnit oznamovací povinnost do 20. 8. 2024. Nástup i skončení dohody lze podat elektronicky formulářem Oznámení o nástupu do zaměstnání (o skončení zaměstnání). Pokud není zaměstnavatel registrován u ČSSZ, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30. 7. 2024.
Zaměstnavatelé budou dále zasílat jednotlivě za všechny zaměstnance, se kterými mají uzavřenou dohodu o provedení práce, nový měsíční elektronický výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem. Týká se i zaměstnanců, u kterých nevznikla účast na pojištění a těch, kteří v daném měsíci neměli žádný příjem.
Tento výkaz (za každého zaměstnance na DPP) by měl obsahovat jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, zdravotní pojišťovnu, nástup a skončení zaměstnání a výši příjmu za daný měsíc.
Zdroj: CSSZ, zákon č. 163/2024 Sb.
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
