Novela zákoníku práce schválena – co se ještě měnilo a na co je třeba se nejdříve zaměřit
Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Poslanecká sněmovna hlasovala minulé úterý o pozměňovacích návrzích Senátu, který mj. navrhoval odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Sněmovna však setrvala na původním návrhu, na přijaté změny tedy bude potřeba reagovat co nejdříve. Novela nyní čeká na podpis prezidenta a následně na vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novela jako celek nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s největší pravděpodobností to bude tedy již 1. října 2023. Účinnost některých změn je však posunuta až na 1. ledna 2024 (např. nárok na dovolenou u DPP a DPČ).
Nová úprava se týká především home office a dalších flexibilních forem práce, zlepšení postavení zaměstnanců pracujících na DPP/DPČ, zjednodušení doručování v pracovněprávních vztazích a rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele.
Nové povinnosti by zaměstnavatelé určitě neměli podcenit, za jejich nedodržení hrozí statisícové pokuty.
V průběhu schvalovacího procesu došlo oproti původnímu návrhu k několika změnám, především:
- Pro dohodu o práci na dálku nejsou stanoveny přesné obsahové náležitosti
- Se zaměstnancem lze předem písemně sjednat, že náhrada nákladů při práci na home office nenáleží
- Paušální náhrada při home office zahrnuje náhradu veškerých nákladů (nikoli pouze energie a další vyjmenované)
- Zaměstnavatel je povinen písemně zdůvodnit nevyhovění žádosti o home office u zaměstnance pečujícího o dítě mladší 9 let (původní návrh počítal s věkem dítěte do 15 let)
- Byla nově přidána povinnost zaměstnavatele písemně zdůvodnit nevyhovění žádosti o kratší pracovní dobu, žádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo jinou osobu závislou na pomoci (původní návrh ponechával stávající znění, kdy je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, avšak bez povinnost písemného odůvodnění v případě nevyhovění žádosti).
- Povinnost seznámit zaměstnance pracující na DPP/DPĆ s písemným rozvrhem pracovní doby nejpozději 3 dny předem (původní návrh počítal s týdenním předstihem), nedohodnou-li se jinak
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
