Další změny DPP v letošním roce
Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.
Novelou zákoníku práce, o které jsme již dříve psali na našem blogu, se flexibilita DPP výrazně snížila. Od 1. 7. 2024 přichází další vlna nových administrativních povinností pro zaměstnavatele se zaměstnanci na DPP. Podívejme se podrobněji na tyto změny.
Povinnost hlásit zaměstnance na DPP
Dosud platilo, že pokud zaměstnavatel neodvádí z příjmů zaměstnance zákonné odvody, nebyl povinen hlásit přijetí zaměstnance ani ukončení jeho zaměstnávání. To se s novelou mění. Zaměstnavatelé budou nově povinni hlásit všechny přijaté zaměstnance příslušné územní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, a to do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy k nástupu došlo. Stejně tak budou povinni ohlásit ukončení zaměstnání na DPP do 20. dne měsíce následujícího po skončení zaměstnání.
Veškeré zaměstnance na DPP, kteří u nich budou pracovat v červenci 2024, budou zaměstnavatelé povinni ohlásit nejpozději do 20. 8. 2024.
Další významnou změnou je povinnost pravidelně hlásit seznam zaměstnanců na DPP, společně s jejich vyměřovacím základem, i v případech, kdy zaměstnanec nedosáhne příjmu v rozhodné výši v příslušném měsíci. Oznámení budou zaměstnavatelé podávat elektronicky na zvláštním tiskopise poskytnutém Českou správou sociálního zabezpečení (tzv. Výkaz DPP), opět do 20. dne následujícího měsíce.
Pokud jste dosud zaměstnávali pouze zaměstnance na DPP, nově máte povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů, a to nejpozději do 30. 7. 2024.
Změny v odvodech z příjmů z DPP od 1. 1. 2025
Od 1. 1. 2025 se zaměstnavatelé dočkají dalších změn v odvodech z příjmů z DPP. Zavádí se tzv. „režim oznámených dohod“. Současné daňové výhody u DPP (tedy srážková daň a výjimka ze zákonných odvodů) bude možné uplatnit pouze u těchto oznámených dohod, u kterých zároveň měsíční příjem nedosáhl stanoveného limitu.
Příslušnou dohodu bude možné přihlásit do režimu oznámených dohod opět elektronicky České správě sociálního zabezpečení. Pokud jiný zaměstnavatel u stejného zaměstnance již DPP zaregistroval do režimu oznámených dohod, ČSSZ všechny další žádosti dalších zaměstnavatelů odmítne.
Zaměstnavatelé budou mít také možnost požádat ČSSZ o sdělení, zda u příslušného zaměstnance je evidována již nějaká DPP v režimu oznámených dohod.
Platí, že každý zaměstnanec může v režimu oznámených dohod mít pouze jednu DPP. Pokud má zaměstnanec více DPP, z příjmů ze všech ostatních dohod budou odváděny povinné pojištění a daň z příjmů. Výjimkou jsou pouze příjmy malého rozsahu (do 4000 Kč měsíčně), z nichž se pojistné neodvádí.
Zároveň platí, že režim oznámené dohody platí celý kalendářní měsíc. Ve stejném měsíci nemůže režim využít více zaměstnavatelů, i když se zaměstnání nebudou časově překrývat.
Limit měsíčního příjmu oznámené dohody, ze kterého není odváděno pojistné a ze kterého lze odvést srážkovou daň z příjmu, bude možné využít pouze u oznámených dohod, u nichž příjem nedosáhl 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na 500 Kč směrem dolů. Příjmy u DPP u jednoho zaměstnavatele se sčítají. Konkrétní částku vždy vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů.
Závěr
Na počátku roku se zaměstnavatelé museli přizpůsobit rozsáhlým změnám v právní úpravě dohod mimo pracovní poměr, které dohody přiblížily více klasickým pracovním smlouvám, např. v rozvrhování práce zaměstnancům, přiznání dovolené a příplatků za práci o víkendech a svátcích. Nyní si zaměstnavatelé musí zvyknout na větší kontrolu dohod ze strany státu a pojišťoven a od příštího roku si hlídat, kdy z DPP nemusí pojistné odvádět, a kdy naopak to možné není z důvodu, že zaměstnanec má již jinou DPP, u které tyto výhody využívá.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
