Články s tagem: daň

Balíček Side-by-Side přináší nové bezpečné přístavy pro aplikaci globální minimální daně podle Pilíře 2. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž, zohlednit daňové pobídky a předejít kolizím mezi jednotlivými daňovými systémy. Pojďme se podívat na jeho hlavní principy a význam pro mezinárodní daňovou praxi.

Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnutou mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).

Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.

S koncem roku je tradičně vhodné ohlédnout se trochu zpět a připomenout si, co se během roku událo. Co nás každý rok ovlivňuje, je bezpochyby právní prostředí a také nastavení daní. A právě bilanci daňového práva nabízí komentář ke zřejmě nejvýznamnějšímu daňovému judikátu roku 2025.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že druhou šanci nedostanou.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

Rok 2024 již definitivně uplynul a s tím je pro většinu právnických osob spojena každoroční nevyhnutelná povinnost připravit a následně podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za ukončené zdaňovací období.

Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?

Přestože rok 2025 je sotva v polovině prvního čtvrtletí, obce, které dosud nestihly vyřešit nastavení daní z nemovitostí pro rok 2026, by si měly pospíšit. Zvlášť, pokud chtějí zvyšovat místní koeficient daně pro konkrétní nemovitosti, například pro průmyslovou zástavbu, která zatěžuje okolí hlukem či hustou dopravou.

S příchodem nového roku mohou podnikatelé očekávat v oblasti DPH rozsáhlé změny. Změny zákona o DPH budou nabíhat postupně. Největší balík změn bude účinný již od 1. ledna 2025.

Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.

Daňová kontrola je důležitým nástrojem finančního úřadu pro zajištění správného a úplného výběru daní. Tento článek se zaměřuje na specifika daňové kontroly v České republice, poskytuje konkrétní doporučení pro přípravu na kontrolu a zdůrazňuje význam důkazního břemena, které leží na kontrolovaném subjektu.

Ministerstvo financí oznámilo, že provádění části Smlouvy s Běloruskem bude v období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026 přerušeno.

Jak jsme nastínili již v předchozím článku[1], od 1. 1. 2024 vstoupila v účinnost jedna z největších daňověprávních změn s dopadem na celou řadu ustanovení daňových předpisů a s dopadem na téměř všechny daňové rezidenty České republiky. Cílem novely, nesoucí název „ozdravný balíček“, bylo mimo jiné posílit saldo státního rozpočtu, a to v řeči čísel až s přesahem přes 150.000.000 Kč.

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.