Korunové dluhopisy ve světle nálezu Ústavního soudu
Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.
Tzv. korunové dluhopisy byly v důsledku mezery v zákoně o daních z příjmů hojně emitovány za účelem daňové optimalizace zejména v roce 2012, kdy proběhlo nejvíce emisí těchto dluhopisů. Nezřídka bylo potom vyplácení úroků z korunových dluhopisů předmětem doměření daně a dodnes je předmětem trvajících soudních sporů mezi emitenty a finanční správou. Ústavní soud v doposud podaných ústavních stížnostech neshledával ústavní rozměr, což ústilo v odmítání těchto ústavních stížností pro jejich zjevnou neopodstatněnost. Ve věci I. ÚS 2693/23 však Ústavní soud přistoupil k projednání věci v meritu a dne 30.04.2025 vydal v této věci nález.
V principu bylo vydání dluhopisů v nominální hodnotě 1 Kč výhodné jak pro držitele dluhopisů, tak pro jejich emitenta. Držiteli dluhopisu byly vypláceny úroky nepodléhající srážkové dani při výplatě. Příjemci úroků měli sice povinnost uvést příjmy z úroků ve svém daňovém přiznání, mnohdy tak ovšem nečinili, zvlášť, jednalo-li se o fyzické osoby. Emitenti dluhopisů potom nezřídka uplatňovali vyplacené úroky jako daňově uznatelný náklad, což bylo předmětem projednávání před Ústavním soudem ve věci I. ÚS 2693/23.
V roce 2012 stěžovatelka (právnická osoba) emitovala korunové dluhopisy s nominální hodnotou 1 Kč a 12 % úrokem p.a. Tyto dluhopisy upsal její jediný akcionář, který si následně vyplácel nezdaněné úroky. Zároveň si stěžovatelka uplatňovala úroky jako daňově uznatelné náklady, čímž si snižovala základ daně z příjmů právnických osob. Finanční úřad tento postup označil za zneužití práva a doměřil stěžovatelce daň a penále. Stěžovatelka se následně proti doměření daně neúspěšně bránila u správních soudů a následně ústavní stížností.
Ústavní soud nálezem stížnost zamítl s tím, že napadenými rozhodnutími správních soudů nebyl porušen čl. 11 odst. 5 Listiny ani jiná ústavně zaručená základní práva stěžovatelky. Ústavní soud konstatoval, že na straně stěžovatelky nemohla být dostatečně silná důvěra v legálnost řešené daňové optimalizace.
Ačkoli institut zneužití práva byl do daňového řádu výslovně zakotven teprve novelou z roku 2019 (§ 8 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb.), Ústavní soud připomněl, že zákaz zneužití práva je rovněž obecným principem, který se i před tím pravidelně v daňovém právu uplatňoval a byl potvrzen judikaturou. Ústavní soud rovněž zdůraznil, že zákaz zneužití vlastnického práva je zakotven přímo na ústavní úrovni, a to v čl. 11 odst. 3 Listiny. Ústavní soud se tak neztotožnil s argumentací stěžovatelky ohledně jejího legitimního očekávání. Naopak se ztotožnil s argumentací obecných soudů, že emise korunových dluhopisů nemohla být zdrojem externího financování, resp. transakcí mající ekonomické opodstatnění (kromě snížení daňové povinnosti).
Ústavní soud své závěry nevztáhnul apriori na všechny tehdejší emise korunových dluhopisů. Jasně však vyjádřil, že nehodlá poskytovat ústavně-právní ochranu těm transakcím spojeným s korunovými dluhopisy, které sice byly, co do daňového zatížení, formálně legální, ale postrádaly racionální ekonomické opodstatnění.
Zdroj:
Nález Ústavního soudu ze dne 30.04.2025, sp. zn. I. ÚS 2693/23
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
