Články s tagem: ústavní přezkum

Ústavní soud potvrdil, že prospěch z trestného činu může být i nemajetkový. Soudy jej však musí pečlivě odůvodnit.

Vnímání parlamentů a ústavních soudů jako vzájemně antagonistickjch institucí má hluboké ko­řeny nejen v československé ústavněprávní historii. K nejvlivnějším teoriím vysvětlujícím, proč mají mít po­ litici přesto zájem na nezávislém ústavním soudnictví, patří pojišťovací teorie, podle které ústavní soudnictví patří ke klíčovým nástrojům ochrany politické opozice, kterou se i aktuální vládnoucí strany v demokraciích mohou jednou stát.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.

Dá-li bůh a budu-li pozván, tak sem budu jezdit jako ústavní soudce ještě dva roky a vy mě budete sledovat jako živé přechodné ustanovení. To je taková zvláštní role, která mně doteď nedošla, ale já, jelikož jsem byl jmenován až jako těsně předposlední ústavní soudce z tzv. třetího Ústavního soudu, tak budu mít možnost pozorovat nejen odchody svých kolegů, z čehož už některé nastaly, ale hlavně budu mít možnost pozorovat jak výběr, tak doplňování Ústavního soudu. A moc se na to těším.

Samospráva je řízení a zajišťování vlastních potřeb určitého subjektu takovým způsobem, kdy si tento subjekt o některých otázkách své činnosti rozhoduje samostatně, tedy se sám spravuje prostřednictvím svých orgánů. Opakem je pak situace, kdy za něj jeho záležitosti rozhoduje někdo z vnějšího prostředí.

Ústavní soud v první polovině letošního roku, konkrétně dne 25. 4. 2023, vydal nález sp. zn. III. ÚS 484/23, který se týká otázky umístění nezletilého dítěte do ústavní péče. Tento případ vyvolal pochybnosti ohledně dodržování ústavně zaručených práv nezletilého dítěte a jeho matky, která podala ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů.

Dne 20. 6. 2023 vydal Ústavní soud nález sp. zn. Pl. ÚS 38/22, jímž zrušil část obecně závazné vyhlášky města Příbram, kterou město v letních měsících o jednu hodinu zkrátilo dobu nočního klidu. Podle Ústavního soudu je takové omezení doby nočního klidu překročením mezí samostatné působnosti obcí.

Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.

Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.

Podávání trestních oznámení se někdy stává nástrojem konkurenčního boje, či prosté pomsty. Jak se takovému oznámení bránit, resp. jak učinit proti jeho původci efektivní odvetné kroky?

Ústavní soud se v listopadu 2021 znovu ohradil proti výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou bulvárním médiem, přiznané obecnými soudy. Dojde tím ke střetu Ústavního a Nejvyššího soudu?

Praha 3. května (ČTK) - Vláda vstoupí do řízení u Ústavního soudu (ÚS), která se týkají týkají zrušení částí pandemického zákona a zákona o odpadech.

Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu. Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku. Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou.