Město Příbram (dále jen „město“) se rozhodlo v letních měsících, tedy po celý červenec a srpen, zkrátit dobu nočního klidu, která běžně trvá od 22 hodin večer do 6 hodin ráno. Ke zkrácení mělo dojít každý pátek a sobotu, kdy byl počátek nočního klidu posunut na 23. hodinu. Doba nočního klidu tedy měla být v létě jen o jednu hodinu kratší.
Město tuto úpravu odůvodnilo „vyšší poptávkou po společenském životě“ v letních měsících ze strany občanů města a rovněž širokou politickou shodou na této věci. Záměrem města bylo tímto opatřením svým způsobem kompenzovat dopady covidových omezení, které zasáhly předchozí roky.
K úpravě doby nočního klidu jsou obce zmocněny na základě § 5 odst. 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, podle nějž obce mohou obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.
Zákon tedy umožňuje zkrácení nočního klidu jen ve výjimečných případech.
Z dosavadní judikatury Ústavního soudu[1] vyplývá, že výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu omezuje, je třeba vymezit konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Podle Ústavního soudu tedy musí být při zkrácení doby nočního klidu respektována kritéria výjimečnosti a předvídatelnosti. Dále platí, že vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší, než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná[2]. Podle Ústavního soudu také není možné zkracovat dobu nočního klidu pro větší část roku. Tím totiž fakticky dochází k nahrazení zákonné úpravy doby nočního klidu.
V duchu tohoto výkladu Ústavní soud svými nálezy již dříve zrušil ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastava, kde byl omezen noční klid na dobu od 2 hodin do 6 hodin v „době konání společenských a kulturních akcí pořádaných městem Chrastava“, nebo obecně závazné vyhlášky města Loket, kde byl posunut začátek nočního klidu na 23. hodinu „v době konání akcí Loketského kulturního léta v období od 1. 5. do 30. 9. každého roku“.
Výše uvedené argumentaci se město Příbram bránilo s odůvodněním, že omezení stanovené jeho obecně závaznou vyhláškou je jak výjimečné – dopadá jen na dva měsíce v roce a jen na některé dny v týdnu, tak předvídatelné – konkrétní dny v týdnu jsou předem vymezeny obecně závaznou vyhláškou. Zkrácení doby nočního klidu je nadto podle města rozumné a přiměřené, protože omezení je minimální a odpovídá běžnému životnímu rytmu společnosti v letních měsících.
Ústavní soud názoru města nepřisvědčil. Hlavním důvodem byla skutečnost, že podle Ústavního soudu zkrácení doby nočního klidu v letních měsících každý pátek a sobotu není výjimečný případ. „Výjimečnost se v tomto směru proto neposuzuje výhradně „aritmeticky“, podle počtu dní v roce, jak to nyní činí město, nýbrž rovněž podle smyslu a účelu stanovené výjimky. Rozhodné je, že povaha napadeného ustanovení je paušální a bez návaznosti na výjimečnou společenskou událost“ (viz bod 21 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/22).
V případě města Příbram Ústavní soud problém viděl zejména v tom, že omezení postrádá vázanost na konkrétní společenskou událost tak, jak podle Ústavního soudu vyžaduje zákon o některých přestupcích.
Ústavní soud tedy i s odkazem na svou dosavadní rozhodovací praxi shrnul, že město při přijetí obecně závazné vyhlášky zkracující dobu nočního klidu překročilo meze samostatné působnosti. Podle Ústavního soudu stávající právní úprava neumožňuje vymezit kratší dobu nočního klidu na určité časové období, nýbrž pouze na „výjimečné případy“, tj. na konkrétní akce či události.
K výše uvedenému závěru je třeba podotknout, že pět ze čtrnácti ústavních soudců uplatnilo k závěru pléna odlišné stanovisko. V něm shrnuli, že zákonné ustanovení § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích by mělo být vykládáno ústavně konformním způsobem. Při tomto výkladu by toto ustanovení umožňovalo právě takové omezení doby nočního klidu, jaké bylo přijato v obecně závazné vyhlášce města Příbram. Pravidlo regulující dobu nočního klidu přijaté městem Příbram je podle disentujících soudců dostatečně „jasné, předvídatelné, stanovené přímo obecně závaznou vyhláškou a jde o výjimečné případy – osmnáct rozumně stanovených dnů v roce, kdy lze předpokládat zvýšený zájem o delší společenské a rodinné aktivity z důvodu léta, prázdnin a teplého počasí.“ Ústavně konformně vyložené zákonné ustanovení také zachovává prostor pro samosprávné rozhodování obcí o svých místních záležitostech veřejného pořádku.
Závěrem lze shrnout, že podle Ústavního soudu aktuální právní úprava obcím neumožňuje plošné zkrácení doby nočního klidu na delší časové úseky, aniž by bylo zkrácení nočního klidu vázáno na zvláštní příležitosti či konkrétní akce.
[1] Nález pléna Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 1/23 o zrušení ustanovení obecně závazné vyhlášky města Loket nebo nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16 o zrušení ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastava.
[2] Nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16.
Diskuze k článku ()