Ústavní soud potvrdil, že pojem „značný prospěch“ u trestného činu nemusí být jen majetkový. Jinými slovy, pachatel může z trestného činu získat „značný prospěch“ i tehdy, když nezíská přímo finanční nebo hmotný užitek, ale například výhodu v tom, že se vyhne trestnímu stíhání, odsouzení nebo potrestání. Tato interpretace je podle Ústavního soudu v souladu s ústavními principy. Zároveň však soud zdůraznil, že musí být vždy ze strany rozhodujících orgánů (soudů) přesvědčivě odůvodněno, proč je daný nemajetkový prospěch považován za „značný“.
Co Ústavní soud rozhodl
V říjnu 2025 Ústavní soud rozhodoval případ otce odsouzeného za trestný čin maření spravedlnosti s přísnější trestněprávní kvalifikací. Otec se pokusil přimět svědka, aby stáhl trestní oznámení, a jeho syn tak unikl trestnímu stíhání za loupež. Nižší soudy posoudily toto jednání jako snahu zajistit synovi významnou výhodu (vyhnutí se stíhání a trestu) odpovídající „značnému prospěchu“.
Ústavní soud však konstatoval, že soudy nevysvětlily, proč taková výhoda dosahuje úrovně „značného prospěchu“. Proto částečně vyhověl ústavní stížnosti a vytkl soudům nedostatečné odůvodnění. Zároveň ale potvrdil, že nemajetkový prospěch naplňující znak skutkové podstaty trestného činu není v rozporu se zákonem ani ústavou.
Širší dopady na praxi
Tento nález má význam i pro další trestné činy. Pojem „prospěch“ se objevuje u řady skutkových podstat trestných činů jako jejich znak základní, potažmo kvalifikovaný (přísněji trestný).
Obvykle to znamená prospěch majetkový (penězi vyčíslitelný), avšak nyní je potvrzeno, že může jít (zčásti nebo zcela) i o prospěch nemajetkový.
Soudy proto musejí jasně zdůvodnit, jaké míry taková nemajetková výhoda dosahuje pro účely naplnění trestní odpovědnosti, případně přísnější právní kvalifikace.
Zdroj:
Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2032/25
Diskuze k článku ()