Články s tagem: trestní právo

Právnická fakulta Univerzity Karlovy a Unie obhájců České republiky pořádají ve dnech 26. a 27. března 2026 mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na koncepční otázky trestání.

Ústavní soud potvrdil, že prospěch z trestného činu může být i nemajetkový. Soudy jej však musí pečlivě odůvodnit.

Dohoda o vině a trestu je nejmladší a svým charakterem nejvýraznější forma odklonu v trestním řízení. Do českého právního řádu byla zavedena relativně nedávno v roce 2012, přičemž se možnosti jejího uplatnění výrazným způsobem rozšířily v roce 2020, když došlo k rozšíření její aplikace na zvlášť závažné zločiny.

Tento článek se zabývá neuroprávem[1], tedy zejména novými neurotechnologiemi a možnostmi jejich užití s praktickými i teoretickými dopady v rámci stávajícího právního diskurzu.

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

V českém trestním právu je poskytována ochrana vážnosti, cti a dobré víry fyzické osoby před pomluvou, která by mohla vážným způsobem ohrozit její společenský a rodinný život. Jedná se o mravní hodnoty člověka, které požívají ochrany v článku 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Evropskou unii[1] lze v návaznosti na konstantní judikaturu evropských a mezinárodních soudů vnímat jako nadnárodní uskupení států, které je nadáno vlastní právní subjektivitou, tedy schopností samostatně právně jednat.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

Tímto navazuji v rámci série na své předchozí články, Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a Dítě jako svědek domácího násilí – část 2., Role OSPOD při ochraně dětí. Tento článek ve věnuje posouzení této problematiky z hlediska trestního práva, přičemž cílem je zodpovědět otázku, zda tyto ve těchto případech jedná o trestný čin vůči dítěti.

V článku se věnuji tématu zastavení trestního stíhání z důvodu jeho nepřiměřené délky, když výslovná úprava v trestním řádu chybí, ale judikatura závěry o zastavení trestního stíhání dovozuje.

Tento text přímo navazuje na článek Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a pokračuje v posouzení domácího násilí a jeho následků v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Konkrétně se v následujícím textu věnuji úvaze nad vhodnými nástroji dle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a rolí OSPOD v těchto případech.

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Vzetí do vazby představuje zcela zásadní omezení práv a velmi nepříjemnou situaci. Rozhodování soudu přitom probíhá ve velmi krátkých lhůtách. Jak zvýšit pravděpodobnost, že daná osoba do vazby vzata nebude? A co případně dělat, aby se z vazby co nejdříve dostala na svobodu?

Jak daleko sahají pravomoci banky jako soukromé osoby ve vztahu k zajišťování peněžních prostředků, které mohou být potencionálně výnosem z trestné činnosti?

Katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy pořádá pod záštitou děkana prof. JUDr. Radima Boháče, Ph.D., pravidelná čtvrteční diskuzní setkání s předními odborníky z akademické obce i aplikační praxe nad konečným zněním dlouho připravovaného nového trestního řádu.

Spoléhal jsem na odborníka. Nebo na podřízeného. Na tomto tvrzení někdy spočívá obhajoba obviněného. Silný argument, který ale má své limity.

Přestože předchozí jednání stěžovatele může mít opakující se charakter vytvářející domněnku o jeho budoucím chování, nelze tyto úvahy použít jako podklad pro rozhodnutí o vydání příkazu k zatčení, aniž by došlo k jednání bezprostředně souvisejícím s tímto příkazem.

Podávání trestních oznámení se někdy stává nástrojem konkurenčního boje, či prosté pomsty. Jak se takovému oznámení bránit, resp. jak učinit proti jeho původci efektivní odvetné kroky?

Pokud se někdo dopouští veřejným projevem schvalování či podporování útoků Ruské federace na Ukrajinu, může se dopustit trestného činu. Není toto omezení projevu v rozporu se svobodu projevu?

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti další část zákona č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony. Jedná se o rozsáhlou novelu trestních předpisů, jejímž cílem je zejména administrativní zjednodušení a vyšší efektivita vykonávacího řízení. Jak novela dopadá na úpravu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se podíváme v tomto příspěvku.

... aneb ne každého čeká za krádež rohlíku vězení.

Co vše se v trestním zákoníku o 1. 1. 2022 změní?

Již 1. října 2021 nabude účinnosti teprve druhá novela Listiny základních práv a svobod, která výslovně zakotvuje právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní. Žádné nové právo však nepřináší.

Při posuzování výše finančního odškodnění je třeba přihlédnout i k ukončení politické kariéry v důsledku trestního stíhání

Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv.