Články s tagem: trestní právo

V ustanovení § 62 odstavci 1 zákona č. 6/2002 Sb. je upraven slib, který soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".

Často ve svých článcích rozebírám konkrétní trestní případy, které dokumentují hranici, kde by trestní právo působit mohlo, ale nemuselo. Případy, které by měly potvrdit, že orgány činné v trestním řízení ctí zásadu subsidiarity trestní represe. Připusťme, že na rozdíl od laické veřejnosti, která má pocit, že k nápravě všech možných zlořádů je trestní právo to pravé. Chceme-li respektovat zásadu ultima ratio, tím spíše bychom ji měli ctít v soužití rodinném, mezi partnery. A právě taková kauza mě před časem zaujala.

Na začátku bych Vám rád přiznal, že toto téma jsem si vybral proto, že jsem se domníval, že bude veselé, že bude legrace. Představoval jsem si, že o víkendu probrouzdám internet, přečtu si nějaké popletené komentáře a prohlédnu pár facebookových hysterických výkřiků. Prvním důsledkem tohoto mého počínání však bylo, že na mě padl strašný smutek.

V posledních letech se stále častěji setkáváme s různými způsoby neoprávněného užívání předmětů ochrany, které jsou chráněny právem autorským a právy s ním souvisejícími, či právy průmyslovými.

Osmý ročník odborného kongresu Právní prostor klepe na dveře. Ani letos nebude mezi panelisty chybět předseda Městského soudu v Praze a bývalý prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra.

Povinností justice je aplikovat právo v co nejvyšší kvalitě a v co nejkratším čase. To platí odnepaměti, jen současná společnost si cení bohužel častěji více rychlosti, než snahy po spravedlnosti.

Na sklonku října 2017 uspořádala Unie státních zástupců v Kroměříži konferenci, věnující se aktuálním otázkám přípravného řízení. Hned na začátku tohoto článku chci organizátorům poblahopřát nejen k dobrému nápadu, ale i výborné organizaci celé akce, včetně pestré skladby posluchačů a přednášejících.

Veřejný zájem může někdy spočívat i v projevení milosrdenství. Proč tomu tak je? Na to a mnohé další nám odpoví JUDr. Jan Lata, Ph.D., státní zástupce působící na Nejvyšším státním zastupitelství na odboru trestního řízení a od minulého roku prezident Unie státních zástupců.

Nemyslete si, že se i dnes nemohou seběhnout v trestním řízení kuriózní situace, které bychom hledali spíše v příbězích rady Vacátka. Zrovna jeden takový, kde nalézací soud musel přistoupit k zřídka vídanému způsobu dokazování, vám dnes představím.

Každý z nás si ze svých studentských let jistě dobře pamatuje situaci, kdy se mu ráno vůbec nechtělo do školy kvůli plánované pololetní práci z předmětu, v němž zrovna nevynikal. A nemuselo se jednat rovnou o „pololetku“, takové důležitější zkoušení u tabule mnohdy stačilo. Většina z nás se k tomu postavila čelem a do školy se s nepříliš pozitivním výrazem ve tváři doloudala. Někteří ovšem zamířili raději k lékaři, či se jiným způsobem pokusili o odložení nepříjemné povinnosti.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je institutem trestního práva, jenž je dle odborné literatury prostředkem k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného. V českém právním řádu je tento institut upraven v § 88 a násl. trestního zákoníku a dále také v § 331 a násl. trestního řádu. O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Soud může o podmíněném propuštění odsouzeného rozhodnout pouze za podmínky, že jsou kumulativně splněny zákonné podmínky vymezené v § 88 trestního zákoníku.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

Vláda dnes projedná novelu trestního zákoníku z dílny Ministerstva spravedlnosti, která zefektivní trestněprávní postih trestných činů spojených s terorismem. Novela mimo jiné chce zavést jako samostatné trestné činy financování terorismu, a také jeho propagaci a podporu. Novou úpravu trestního zákoníku připravilo Ministerstvo spravedlnosti jako odpověď na volání mezinárodních organizací po účinnějších nástrojích českého práva na současné teroristické hrozby.

Brno 11. července (ČTK) - Případem dvou policistů, kteří podle obžaloby ubili v Plzni bezdomovce, se bude zabývat Nejvyšší soud (NS). Dovolání podali oba odsouzení, kteří si mají odpykat čtyři roky ve vězení, a z opačných pozic i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Informaci patrnou z justičních databází potvrdil ČTK mluvčí Krajského soudu v Plzni David Ungr.

Návrh nového zákona o státním zastupitelství s sebou přináší řadu pozměněných, ale i zcela nových institutů, které mají za úkol zlepšit a zefektivnit funkčnost této soustavy. Jak se k návrhu zákona staví vrchní státní zástupkyně a v čem shledává jeho klady a zápory? Jakou cenu má garance bezpečnosti ze strany státu? Jak je to s vlivem médií na probíhající trestní řízení? O svůj názor nejen na tuto problematiku se s námi podělila JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., vrchní státní zástupkyně v Praze.

Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.

Rok 2016 přinesl do českého právního řádu celou řadu legislativních novinek, jiné se aktuálně chystají. Více než dvacet přednášejících a téměř dvě stovky účastníků se jimi budou zabývat na šestém ročníku kongresu Právní prostor. Záštitu nad kongresem, který se koná na Chrudimsku ve dnech 19. a 20. dubna, převzali ministr spravedlnosti, ministryně pro místní rozvoj, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví a předseda Ústavního soudu.

Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., je významným představitelem nauky trestního práva, je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. U příležitosti životního jubilea mu rektor Univerzity Karlovy v Praze udělil stříbrnou pamětní medaili Univerzity Karlovy za mimořádné zásluhy o rozvoj oboru trestního práva hmotného a procesního. Využili jsme této příležitosti k rozhovoru nejen o slabinách českého trestního řádu.

Zpovědní tajemství představuje charakteristický institut křesťanské víry s návazností na svatou zpověď, jejímž prostřednictvím se kajícník vyznává ze svých hříchů za účelem smíření a rozhřešení. Nemusí se nutně jednat pouze o katolickou církev, obdobná vyznání lze nalézt i u některých dalších náboženských společností.

Přes tři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který je postaven na konstrukci přičitatelnosti spáchání trestného činu právnické osobě. Společnosti tak mohou být odpovědné za spáchání trestného činu jak jednatelem, členem představenstva, dozorčí radou, společníkem nebo akcionářem, tak svými zaměstnanci. Spáchání trestného činu zaměstnancem může být přičteno společnosti v zásadě ve dvou případech.

Koncem minulého roku prošel téměř bez povšimnutí připomínkovým řízením vládní návrh zákona, kterým se mění mimo jiné i trestní zákoník v oblasti hospodářských trestných činů. Novela by měla zásadním způsobem modifikovat zejména trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Hostem pořadu Právo o páté byl docent JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z Katedry trestního práva Masarykovy univerzity v Brně. Zažívá trestní právo několik let po začátku nového milénia nějaký zásadní vývojový milník? Jak se dívá na dohodu o vině a trestu, institut korunního svědka nebo trest smrti?

Motto: „(…) the privilege is not available to a corporation. It has no body to be kicked or soul to be damned…“[1]

Praha 21. února (ČTK) - Případ exposlance Davida Ratha (dříve ČSSD) obžalovaného s dalšími deseti lidmi z korupce rozdělil soud do dvou částí. Ratha a další obžalovanou, Luciu Novanskou, projedná soud zvlášť ve dvou. Soud o tom rozhodl v předchozích týdnech. Podle informací ČTK se řízení u zbylých aktérů kauzy poměrně urychlilo a rozsudky nad Rathem s Novanskou zřejmě přijdou na řadu později. Hlavní líčení je zatím nařízené do března.

Náměstek ministryně spravedlnosti Vladimír Zimmel pověřil Probační a mediační službu ČR realizací nadlimitní veřejné zakázky k projektu elektronického monitorovacího systému pro trestní justici. Předběžné oznámení o zakázce bylo zveřejněno 2. ledna ve Věstníku veřejných zakázek. Podle zákona je veřejný zadavatel oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve jeden měsíc od odeslání předběžného oznámení.