Řadu novinek v právním řádu naservíruje ve dvou dnech kongres Právní prostor

„Letošní program kongresu bude, stejně jako tomu bylo v jeho uplynulých ročnících, sestaven tak, aby reflektoval vybraná témata, která odborná právní veřejnost aktuálně diskutuje,“ říká Petra Gříbková, vedoucí právnička společnosti ATLAS consulting, spol. s r.o. Že bude letos z čeho vybírat, potvrzuje i program zveřejněný na internetových stránkách kongresu.

Transparentnost veřejné správy

Prostor dostanou například dva nové zákony, jejichž společné cíle se částečně překrývají v požadavku transparentnosti veřejné správy – upravují registr smluv a veřejné zakázky.

Zákon o zadávání veřejných zakázek byl 9. března ve 3. čtení schválen Poslaneckou sněmovnou a v současné chvíli se počítá s jeho účinností k 1. červenci 2016. Adéla Havlová, advokátka specializující se na oblast veřejného sektoru a právo veřejných zakázek, se na kongresu zaměří na hlavní novinky, které zákon přinese. „Jedná se mimo jiné o zcela nové druhy zadávacích řízení, jako je inovativní partnerství a zjednodušený režim. Změn je celá řada i v samotném zadávacím procesu,“ řekla Havlová v rozhovoru pro Právní prostor. Adélu Havlovou doplní s vlastní přednáškou k veřejným zakázkám také Lucie Žilková.

Zákon o registru smluv byl přijat po zhruba třech letech tahanic, před koncem roku 2015 vyšel ve Sbírce zákonů. Na kongresu jej představí jeho spoluautor František Korbel. „V rozsahu zveřejňovaných informací není příliš rozdíl oproti tomu, co bylo zveřejnitelné již doposud na základě individuální žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ uvedl v rozhovoru Korbel. „Hlavní rozdíl je tedy spíše v přístupu k poskytování informací, neboť dosud se tak dělo v reakci na žádost, ale nyní mají být smlouvy povinných subjektů zveřejněny automaticky,“ upřesnil. Z poněkud jiného pohledu se na registr smluv podívá i Vratislav Košťál. Zákon nabývá účinnosti 1. 7. 2016, ale zásadní následky přinese nejspíše až o rok později, kdy vznikají sankce za jeho porušení.

Fashion law aneb právo módního průmyslu

V lednu byl odtajněn dlouho připravovaný „fashion law“ projekt, který má propojit módu, právo a talent. Vznikl tak Ústav práva módního průmyslu, za kterým stojí Zuzana Šimonovská, která fashion law na kongresu přiblíží. „Právo módního průmyslu zahrnuje ta právní odvětví, která s módním průmyslem souvisí a řeší pro něj specifické problémy,“ uvádí Šimonovská, a dodává: „Můžeme do něj zařadit právo duševního vlastnictví, ochranu spotřebitele, závazky v nejširším slova smyslu, právo pracovní, soutěžní, trestní či právo životního prostředí.“ V posledních letech je v souvislosti s módním průmyslem a tzv. „fast fashion“ také často diskutována otázka základních lidských práv pracovníků v asijských továrnách. Na tuto problematiku nyní upozorňuje například prostřednictvím výstavy Fast fashion: The dark sides of fashion Německé hygienické muzeum v Drážďanech.

Špičky české justice k jejím aktuálním otázkám

Mezi přednášejícími letos přivítají účastníci kongresu také špičky české justice. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tak například upozorní na aktuální problémy české justice, vystoupí i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Co se loni v podání Libora Vávry nejprve zdálo jako dobrý žert, letos v rámci seriózních úvah nad uspořádáním soudní soustavy v České republice představí předseda Nejvyššího soudu profesor Pavel Šámal. Trojici předsedů vrcholných soudních instancí doplní prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a pravidelný host kongresu, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Ten si v posledních týdnech získal značnou pozornost i díky sošce Sv. Yva a titulu Právník roku 2015 v oblasti občanského práva.

Trestní právo a reforma přestupkového práva

Již tradičním hostem a panelistou trestněprávního bloku je Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze. Nově jej letos v trestněprávní sekci doplní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a nenechá nás na pochybách, že dozor a dohled ve státním zastupitelství není totéž. Aplikací zásady presumpce neviny v médiích se bude zabývat advokát Aleš Rozehnal.

Zajímavou částí kongresu bude jistě i vystoupení náměstka ministra vnitra Petra Mlsny. Po více než čtvrtstoletí se totiž chystá reforma přestupkového práva a má být přijat nový zákon, který nahradí více než šedesátkrát novelizovaný zákon o přestupcích z roku 1990. Na kongresu budou představena základní východiska a cíle chystané reformy.

Novela zákoníku práce

Nataša Randlová a Petr Hůrka představí chystanou novelu zákoníku práce, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a o kterou se již v dnešních dnech intenzivně zajímají média. Zaměstnavatel by podle ní měl mít například povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a novou úpravu by měli pocítit i vrcholní manažeři – nebude pro ně totiž pravděpodobně platit pevná pracovní doba. Jde-li o práci z domova, byli autoři novely vedeni trendem slaďování práce s osobním životem. Nyní je podle zákona tzv. home office možný buď pořád, nebo vůbec, což neodpovídá současné praxi.

Tím to však nekončí

Na programu je řada dalších zajímavých témat, kterými nás provedou neméně zajímaví přednášející. Tomáš Horáček přiblíží nové aspekty ochrany spotřebitele, zatímco aktuálními výkladovými problémy zákona o obchodních korporacích se bude zabývat profesor Jan Dědič. Efektivní řešení obchodních sporů - mediace a ti druzí, to je téma Martina Svatoše, předního českého mediátora a rozhodce. Na otázku, zdali je možná záchrana životaschopného podniku v insolvenci odpoví advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský. Těšit se můžeme i na softwarové právo, které je všude kolem nás, aniž bychom si to uvědomovali. O tom nás přesvědčí Jiří Matzner.

Ani letos nebude chybět doprovodná soutěž pro mladé talentované autory právních textů. Již popáté tak tři nejlepší příspěvky zaslané do soutěže Ukaž svou kreativitu odmění pořadatelé řádným vstupným na kongres, ale také knihami od nakladatelství ANAG a Grada a dalšími věcnými cenami.

Moderátorem letošního ročníku kongresu bude stejně jako loni Michal Vávra. Že je kongres nejen odborným setkáním k aktuálním právním tématům, ale také jednou ze společenských událostí roku, dokládá i enormní zájem o účast na něm. Dvoudenní kongres kromě přednášek zařazených do tematických bloků nabízí i společenský večer s rautem a živou hudbou či hotelové wellness prostory pro chvíle rozjímání a odpočinku.

Pokud ani nyní nemáte jasno, zda se na kongres přihlásit, přečtěte si, co o loňském ročníku napsal moderátor Michal Vávra a co si o něm mohli přečíst čtenáři Bulletinu Advokacie.