Měření břicha
Nemyslete si, že se i dnes nemohou seběhnout v trestním řízení kuriózní situace, které bychom hledali spíše v příbězích rady Vacátka. Zrovna jeden takový, kde nalézací soud musel přistoupit k zřídka vídanému způsobu dokazování, vám dnes představím.
Nejprve, jak to začalo. Náš obžalovaný byl obžalován pro skutek, jehož se dopustil zhruba tak, že v době kolem 00.40 hodin, v obci A vypáčil spolu s neztotožněným spolupachatelem nezjištěným předmětem ochrannou mříž prodejního okénka novinového stánku, přičemž poškodil opláštění stánku a následně vytlačil skleněnou výplň prodejního okénka a poté do novinového stánku vnikl a z tohoto odcizil cigarety různých značek a tabák v celkové hodnotě 21.255,- Kč ….
Teď však k tomu dokazování. Obžalovaný popíral, že by se žalovaného skutku dopustil. Zdůrazňoval, že když se dozvěděl, že jej policie podezírá, zajímal se u svého známého, jak je velké okénko do stánku a ten ho ujistil, že by jím obžalovaný určitě prolézt nemohl.
Ze svého jednání byl již od počátku trestního řízení usvědčován očitým svědkem, který jej při své cestě z hospody viděl vylézat okénkem ze stánku tak, že měl do stánku strčené ruce a hlavu a když svědka uviděl přicházet, otočil se bokem a utekl. Toto svědectví však obhajoba zpochybňovala silnou opilostí svědka, který dle obžalovaného měl v restauraci dokonce padat ze židle.
S ohledem na obhajobu obžalovaného, že by předmětným oknem o rozměru 35,5 x 26 cm nebyl schopen do stánku vlézt, byl proveden vyšetřovací pokus za účelem zjištění, zda osoba obdobné postavy jako obžalovaný je schopna oknem prolézt.
Protože soud neznal přesné tělesné rozměry ani váhu obžalovaného v době činu, oblečení pachatele, způsob vniknutí a další okolnosti, bylo předmětem zkoumání pouze zjištění, zda muž obdobné tělesné konstituce může do stánku vlézt. S tím souvisí i zjištění soudu, že před žalovaným útokem vážil dle jedné lékařské zprávy 82 kg, zhruba o rok později dle jiného vyšetření 90 kg, u hlavního líčení pak uváděl váhu ke stu kilogramů. V době činu byl obžalovaný zřejmě štíhlejší, než v době soudního jednání.
Figurant tělesnými rozměry zhruba odpovídal postavě obžalovaného v době procesu, byl dokonce spíše silnější postavy.
Ostatně, posuďte sami:
míry obžalovaného: ramena 117 cm, prsa 102, pas 103, boky 107, ramena vzpažmo 99 cm, prsa vzpažmo 104 cm
míry figuranta: ramena 114, prsa 113, pas 106, boky 108, ramena vzpažmo 109 cm, prsa při vzpažení 106cm
Při vyšetřovacím pokusu byl figurant schopen vlézt předmětným okénkem hlavou napřed do stánku, prolezl i z prostoru stánku hlavou napřed na ulici. Nohama napřed, břichem dolů figurant z prostoru stánku na ulici neprolezl, když se zasekl v oblasti hýždí. Figurant k tomu uvedl, že při pokusu vylézt nohama napřed se mu nahromadila kombinéza pod tělem, proto nemohl vylézt. Domnívá se, že by však nebyl schopen prolézt ani s jiným oblečením.
Závěr vyšetřovací pokusu byl tedy takový, že osoba s postavou zhruba odpovídající postavě obžalovaného je schopna vlézt do okna uvedených rozměrů s obtížemi, je schopna také vylézt, ovšem hlavou napřed, nikoliv nohama.
Vítězství obhajoby? Zprošťující rozsudek? Výpověď očitého svědka, který dle státního zástupce obžalovaného celkem podrobným popisem prolézání oknem stánku usvědčoval, se po vyšetřovacím pokusu stává triumfálním argumentem pro závěr, že popsaným jednáním se skutek nestal.
Ale ne. Že jste již zapomněli, že jednání se měl obžalovaný dopustit s dosud neztotožněným spolupachatelem?
Takže poté, kdy soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, tak dospěl k závěru, že se skutek stal a že jej spáchal obžalovaný s další osobou, jejíž totožnost se v hlavním líčení nepodařilo prokázat. Obžalovaný je ze spáchání činu usvědčován očitým svědkem. Tento jej vyrušil přímo při činu, viděl ho z malé vzdálenosti. Uvedl, že obžalovaného poznal, s nikým si ho nespletl. Na své výpovědi opakovaně setrval. Pokud se jedná o možnost obžalovaného prolézt prodejním oknem, pak z výpovědi svědka je zřejmé, že neviděl obžalovaného z okna vylézat celým tělem, viděl pouze nakloněnou část těla obžalovaného v okně, kdy po upozornění spolupachatelem z okna „vylezl“ a utekl. Obžalovaný tak ve stánku vůbec být nemusel, mohl se pouze naklonit pro cigarety připravené v teplákách, které byly následně na místě činu zajištěny. Ve stánku mohl být druhý spolupachatel. Soud má za prokázané, že osoba tělesných rozměrů obžalovaného by se do stánku dostala s obtížemi. Z ohledání místa činu je zřejmé, že při vloupání bylo užito násilí a při vniknutí byl i utržen pult pod oknem, který by usnadnil prolezení oknem, tak jako si pomáhal při pokusu figurant. Schopnost obžalovaného vlézt či nevlézt do stánku však není s ohledem na upřesnění výpovědi svědka určujícím faktorem pro rozhodnutí o vině. Výpověď svědka je zcela určitá, konzistentní. Svědek navíc bezprostředně zavolal policii a na místě vyčkal na její příjezd, kdy od počátku označil obžalovaného jako pachatele. Jednal tedy racionálně, což nesvědčí o údajné míře jeho opilosti uváděné obžalovaným tak, že měl padat ze židle. Výpověď svědka však není jediným usvědčujícím důkazem ve vztahu k obžalovanému, ale je ve shodě s odborným vyjádřením z oboru metody pachové identifikace, kdy byla zjištěna shoda pachového vzorku obžalovaného s otiskem pachové stopy na teplácích zajištěných na místě činu.
Po mém soudu přesvědčivá úvaha, ostatně obstála i před odvolacím soudem. Mimochodem, obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu.
V trestním právu je to jako v reálném životě. Můžete vyhrát důležitou bitvu, ale stejně prohrát celou válku.
Další články
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.



