Měření břicha

Nemyslete si, že se i dnes nemohou seběhnout v trestním řízení kuriózní situace, které bychom hledali spíše v příbězích rady Vacátka. Zrovna jeden takový, kde nalézací soud musel přistoupit k zřídka vídanému způsobu dokazování, vám dnes představím.

předseda senátu Městského soudu v Praze, prezident Soudcovské Unie
Foto: Shutterstock

Nejprve, jak to začalo. Náš obžalovaný byl obžalován pro skutek, jehož se dopustil zhruba tak, že v době kolem 00.40 hodin, v obci A vypáčil spolu s neztotožněným spolupachatelem nezjištěným předmětem ochrannou mříž prodejního okénka novinového stánku, přičemž poškodil opláštění stánku a následně vytlačil skleněnou výplň prodejního okénka a poté do novinového stánku vnikl a z tohoto odcizil cigarety různých značek a tabák v celkové hodnotě 21.255,- Kč ….

Teď však k tomu dokazování. Obžalovaný popíral, že by se žalovaného skutku dopustil. Zdůrazňoval, že když se dozvěděl, že jej policie podezírá, zajímal se u svého známého, jak je velké okénko do stánku a ten ho ujistil, že by jím obžalovaný určitě prolézt nemohl.

Ze svého jednání byl již od počátku trestního řízení usvědčován očitým svědkem, který jej při své cestě z hospody viděl vylézat okénkem ze stánku tak, že měl do stánku strčené ruce a hlavu a když svědka uviděl přicházet, otočil se bokem a utekl. Toto svědectví však obhajoba zpochybňovala silnou opilostí svědka, který dle obžalovaného měl v restauraci dokonce padat ze židle.

S ohledem na obhajobu obžalovaného, že by předmětným oknem o rozměru 35,5 x 26 cm nebyl schopen do stánku vlézt, byl proveden vyšetřovací pokus za účelem zjištění, zda osoba obdobné postavy jako obžalovaný je schopna oknem prolézt.

Protože soud neznal přesné tělesné rozměry ani váhu obžalovaného v době činu, oblečení pachatele, způsob vniknutí a další okolnosti, bylo předmětem zkoumání pouze zjištění, zda muž obdobné tělesné konstituce může do stánku vlézt. S tím souvisí i zjištění soudu, že před žalovaným útokem vážil dle jedné lékařské zprávy 82 kg, zhruba o rok později dle jiného vyšetření 90 kg, u hlavního líčení pak uváděl váhu ke stu kilogramů. V době činu byl obžalovaný zřejmě štíhlejší, než v době soudního jednání.

Figurant tělesnými rozměry zhruba odpovídal postavě obžalovaného v době procesu, byl dokonce spíše silnější postavy.

Ostatně, posuďte sami:

míry obžalovaného: ramena 117 cm, prsa 102, pas 103, boky 107, ramena vzpažmo 99 cm, prsa vzpažmo 104 cm

míry figuranta: ramena 114, prsa 113, pas 106, boky 108, ramena vzpažmo 109 cm, prsa při vzpažení 106cm

Při vyšetřovacím pokusu byl figurant schopen vlézt předmětným okénkem hlavou napřed do stánku, prolezl i z prostoru stánku hlavou napřed na ulici. Nohama napřed, břichem dolů figurant z prostoru stánku na ulici neprolezl, když se zasekl v oblasti hýždí. Figurant k tomu uvedl, že při pokusu vylézt nohama napřed se mu nahromadila kombinéza pod tělem, proto nemohl vylézt. Domnívá se, že by však nebyl schopen prolézt ani s jiným oblečením.

Závěr vyšetřovací pokusu byl tedy takový, že osoba s postavou zhruba odpovídající postavě obžalovaného je schopna vlézt do okna uvedených rozměrů s obtížemi, je schopna také vylézt, ovšem hlavou napřed, nikoliv nohama.

Vítězství obhajoby? Zprošťující rozsudek? Výpověď očitého svědka, který dle státního zástupce obžalovaného celkem podrobným popisem prolézání oknem stánku usvědčoval, se po vyšetřovacím pokusu stává triumfálním argumentem pro závěr, že popsaným jednáním se skutek nestal.

Ale ne. Že jste již zapomněli, že jednání se měl obžalovaný dopustit s dosud neztotožněným spolupachatelem?

Takže poté, kdy soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, tak dospěl k závěru, že se skutek stal a že jej spáchal obžalovaný s další osobou, jejíž totožnost se v hlavním líčení nepodařilo prokázat. Obžalovaný je ze spáchání činu usvědčován očitým svědkem. Tento jej vyrušil přímo při činu, viděl ho z malé vzdálenosti. Uvedl, že obžalovaného poznal, s nikým si ho nespletl. Na své výpovědi opakovaně setrval. Pokud se jedná o možnost obžalovaného prolézt prodejním oknem, pak z výpovědi svědka je zřejmé, že neviděl obžalovaného z okna vylézat celým tělem, viděl pouze nakloněnou část těla obžalovaného v okně, kdy po upozornění spolupachatelem z okna „vylezl“ a utekl. Obžalovaný tak ve stánku vůbec být nemusel, mohl se pouze naklonit pro cigarety připravené v teplákách, které byly následně na místě činu zajištěny. Ve stánku mohl být druhý spolupachatel. Soud má za prokázané, že osoba tělesných rozměrů obžalovaného by se do stánku dostala s obtížemi. Z ohledání místa činu je zřejmé, že při vloupání bylo užito násilí a při vniknutí byl i utržen pult pod oknem, který by usnadnil prolezení oknem, tak jako si pomáhal při pokusu figurant. Schopnost obžalovaného vlézt či nevlézt do stánku však není s ohledem na upřesnění výpovědi svědka určujícím faktorem pro rozhodnutí o vině. Výpověď svědka je zcela určitá, konzistentní. Svědek navíc bezprostředně zavolal policii a na místě vyčkal na její příjezd, kdy od počátku označil obžalovaného jako pachatele. Jednal tedy racionálně, což nesvědčí o údajné míře jeho opilosti uváděné obžalovaným tak, že měl padat ze židle. Výpověď svědka však není jediným usvědčujícím důkazem ve vztahu k obžalovanému, ale je ve shodě s odborným vyjádřením z oboru metody pachové identifikace, kdy byla zjištěna shoda pachového vzorku obžalovaného s otiskem pachové stopy na teplácích zajištěných na místě činu.

Po mém soudu přesvědčivá úvaha, ostatně obstála i před odvolacím soudem. Mimochodem, obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu.

V trestním právu je to jako v reálném životě. Můžete vyhrát důležitou bitvu, ale stejně prohrát celou válku.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články