Trestní právo | Petr Kincl & al | 12.05.2015

Opatření pro vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti a význam e-learningu Zdroj: Shutterstock

Opatření pro vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti a význam e-learningu

Přes tři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který je postaven na konstrukci přičitatelnosti spáchání trestného činu právnické osobě. Společnosti tak mohou být odpovědné za spáchání trestného činu jak jednatelem, členem představenstva, dozorčí radou, společníkem nebo akcionářem, tak svými zaměstnanci. Spáchání trestného činu zaměstnancem může být přičteno společnosti v zásadě ve dvou případech.

Petr Kincl

Petr Kincl

vedoucí advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Petr Kincl

vedoucí advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Dáša Kaščáková

Dáša Kaščáková

Juniorní právník, PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., advokátní kancelář

Dáša Kaščáková

Juniorní právník, PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., advokátní kancelář

Buď zaměstnanec jednal na základě nějakého podnětu, tj. rozhodnutí, schválení nebo pokynu anebo v důsledku toho, že společnost neprovedla příslušná nutná opatření. Právě otázka, jaká konkrétní opatření přijmout, je problémem, se kterým se společnost musí vypořádat, aby se mohla vyvinit z trestní odpovědnosti za spáchání trestného činu jejím zaměstnancem.

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob jsou takovými opatřeními ty, jejichž provedení ukládá společnosti právní předpis nebo opatření, která lze po společnosti spravedlivě požadovat. Právními předpisy ukládajícími daná opatření jsou zejména zákony o bezpečnosti práce, hygienické zákony, zákony o ochraně životního prostředí, zákony o požární ochraně nebo zákony v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti atd. Vodítkem je dále demonstrativní výčet v zákoně, jenž za opatření, která lze po společnosti spravedlivě požadovat, považuje provedení povinné nebo potřebné kontroly anebo opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Potřebná opatření a základní principy

Veřejnost se zatím ze strany ministerstva spravedlnosti nedočkala žádné metodiky nebo výkladových pravidel či doporučení, která by konkretizovala opatření, jež je ze strany obchodních společností nutné implementovat. Vydání jakýchkoli podobných pomůcek pro českou veřejnost dle dostupných informací zatím ministerstvo neplánuje. Jaká opatření obchodní společnosti přijmou, aby mohly předejít situaci, že jim budou přičítány trestné činy spáchané zaměstnanci, záleží tedy na jejich uvážení.

V této oblasti by bylo možné inspirovat se britským ministerstvem spravedlnosti, které pro obchodní společnosti vypracovalo metodiku k jejich protikorupčnímu zákonu Bribery Act. Příručka doporučuje obchodním společnostem, aby při zavádění interních protikorupčních opatření zohlednily zejména šest klíčových principů – princip proporcionality, požadavek plné angažovanosti vedení, systematické vyhodnocování rizik, due diligence, komunikace a školení, monitoring a kontrola. Tyto principy a zásady lze doporučit jako směrodatné pro zavádění vnitřních opatření i pro české právní prostředí.

Společnosti často přistupují k implementaci tzv. compliance programů, v rámci kterých jsou vydávány vnitřní pracovní a organizační řády, etické kodexy či interní řídící akty a další vnitřní předpisy. Samotné vypracování příslušných vnitřních předpisů ovšem nezajišťuje, že společnost bude schopná vyvinit se z případného spáchání trestného činu jejím zaměstnancem. Společnost musí zabezpečit, že se zaměstnanci skutečně s obsahem jejich povinností seznámí, a že dodržování příslušných postupů a instrukcí bude průběžně podléhat kontrole ze strany společnosti. Za tímto účelem jsou typicky zřizovány i samostatné compliance oddělení, kde je kontrola dodržování vnitřních pravidel svěřena konkrétním osobám.

Jak vybrat vhodná opatření?

Při výběru konkrétních opatření je vhodné zohlednit princip proporcionality. V zásadě totiž nelze sestavit univerzální systém opatření aplikovatelný obecně na podobné typy společností. Společnost by měla implementovat opatření přímo na míru, tzn. v závislosti na velikosti společnosti případně seskupení, předmětu své činnosti a dalších parametrech. Je důležité reflektovat zejména počet zaměstnanců a oblasti činnosti společnosti jak ve smyslu věcném, tak geopolitickém.

Nastavení vnitřních opatření by mělo odrážet aktuální situaci a stav obchodní společnosti. Společnost by za tímto účelem měla disponovat vnitřním systémem pro pravidelné vyhodnocování externích a interních rizik, aby předcházení trestné činnosti mohlo být skutečně efektivní. S efektivitou zavedených opatření souvisí i pravidelné prověřování, zda se opatření v praxi dodržují.

Po vyhodnocení aktuální situace a zavedení nezbytných systémů a komunikačních kanálů je klíčové proškolit všechny zaměstnance společnosti. Zpřístupnění příslušných příruček nebo proškolování prostřednictvím prezentací však nemusí nutně znamenat, že se zaměstnanec se svými povinnostmi náležitě seznámí. Jelikož je v zájmu společnosti prokázat, že podnikla veškeré dostupné a nezbytné kroky k předcházení páchání trestné činnosti jejími zaměstnanci, je na místě pečlivě zvážit jakou formu školení zaměstnanců společnost zvolí.

Školení prostřednictvím e-learningu má svoje nepopiratelné výhody spočívající v možnosti aktivního zapojení zaměstnance. Aby zaměstnanec mohl projít daným školením, je nezbytné, aby se mu aktivně věnoval. Jestli si poskytnuté informace skutečně osvojil je pak ověřeno závěrečným testem. Typicky se školení formou e-learningu týkají zejména bezpečnosti práce a dalších povinných školení vyplývajících z příslušných právních předpisů. Dále lze jen doporučit jejich rozšíření na další oblasti jako je etika firemního chování, whistleblowing, opatrnost s nakládáním s interními informacemi společnosti nebo v souvislosti se zavedením protikorupčních opatření apod.

Whistleblowing jako mechanismus řízení rizik

Dalším mechanismem řízení rizik v rámci společnosti je tzv. whistleblowing. Zřízení vnitřního oznamovacího systému, prostřednictvím kterého budou moci zaměstnanci jakožto oznamovatelé oznamovat nekalé praktiky v rámci společnosti, může společnosti pomoci předejít újmě související například s náklady za vyvození právní odpovědnosti nebo s reputací společnosti.

Whistleblowing v České republice nepatří mezi obvyklé zdroje informací o protiprávním jednání. Potenciální oznamovatele často odradí nedostatečná ochrana oznamovatelů ať už přímo na pracovišti nebo obecně nedostatečná ochrana poskytovaná právními předpisy. Oznamovatelé tak mohou na pracovišti čelit tlaku ze strany spolupracovníků nebo i vyloučení z kolektivu. Častým důvodem neoznamování jednání, které se příčí vnitřním předpisům společnosti, je strach ze ztráty zaměstnání nebo jiného postihu ze strany nadřízeného.

Při zavedení systému vnitřního oznamování je vhodné zajistit, aby měl zaměstnanec k dispozici více osob, kterým lze nekalé praktiky na pracovišti prostřednictvím různých komunikačních kanálů oznamovat. Společnost by měla být schopna garantovat zaměstnanci ochranu vůči negativním doprovodným aspektům whistleblowingu. Zde je na místě zvážit zavedení disciplinárních postupů vůči ostatním zaměstnancům, kteří by se oznamovateli chtěli určitým způsobem mstít. Účinným opatřením by naopak mohlo být i zohlednění odůvodněných oznámení v motivačním zaměstnaneckém plánu. I v tomto případě by mělo být prvním krokem seznámení zaměstnanců s principy whistleblowingu a objasnění jeho přínosu pro společnost.

Závěrem

I navzdory absenci konkrétních instrukcí zákonodárce, nezbytná opatření, jak předpokládá zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, lze zavádět tak, aby skutečně snižovala riziko trestní odpovědnosti právnické osoby. Vzhledem k tomu, že cílem těchto opatření má být v zájmu samotných společností předcházení tak závažnému patologickému jevu, jakým páchání trestné činnosti je, bude nutné vyhnout se formalistickému přístupu k výkladu zákona. Potřebu zavedení efektivních vnitřních opatření zdůrazňuje také plánovaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, radikálně rozšiřující katalog trestných činů.

Společnost se obecně nemůže spokojit pouze s tím, že příslušné vnitřní instrukce, směrnice a jiné předpisy byly vypracovány a zpřístupněny zaměstnancům. Vždy bude nutné prokázat, že se zaměstnanci s danými předpisy skutečně seznámili a že jejich dodržování bylo kontrolováno. Implementace e-learningu v rámci interních compliance programů se tedy jeví jako jedno z nejefektivnějších opatření, které naplňuje nutné předpoklady pro vyvinění společnosti z trestní odpovědnosti za trestný čin spáchaný jejím zaměstnancem.

 

trestní právo trestní odpovědnost právnických osob

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články